Vladko, dramatický duel rozhodly nájezdy. Jak vypadal klíčový okamžik pohledem střelce?
Je jasné, že kvalita ledu nebyla optimální. Hřiště sice bylo upraveno rolbou, je ale docela teplo, bylo tady navíc hodně lidí. Co říct k mému nájezdu? Naznačil jsem střelu příklepem, přiznám se, že jsem chtěl zakončovat jinak, ale puk se postavil na hranu, zvolil jsem proto jinou variantu. Chválabohu, že to tam spadlo!
Během sezony jste ale většinou nepatřil k těm vyvoleným, kteří provádějí nájezdy...
Trenéři mi tentokrát dali důvěru, bral jsem to jako fakt, v tréninku se mi v tomhle směru docela daří. Nájezdy jsou vždy trošku loterie - je to padesát na padesát. Neuvažoval jsem o tom, co by mohlo na Francouze platit. Jsem moc rád, že mi to spadlo do sítě.
Rozhodující trefa pátého finále. foto: Marian Ježowicz
Poslední minuty byly velmi napínavé. Vyrovnat se vám podařilo až při závěrečném power-play...
Gól v závěru nás zdravě nabudil a ještě víc jsme se potom semkli. Byl v tom kus štěstí, ale o tomhle je sport. Hokej se hraje do šedesáté minuty, věříme až do konce, jsme mentálně silný tým. Tomáš Plíhal to trefil opravdu fantasticky!
Vaše situace byla o to složitější, že v prodloužení musel kvůli zranění opustit hrací plochu Peter Hamerlík a do branky šel "nerozchytaný" Šimon Hrubec...
Šimon to měl hodně těžké, nastoupil na poslední chvíli, ale zvládl to výborně. Co k tomu víc říct? Klobouk dolů!
Času na odpočinek nebude mnoho, hned v úterý vás čeká další bitva. Psychická výhoda by nyní měla být na straně Ocelářů.
V Litvínově budeme chtít vyhrát a vrátit sérii zpět domů. Během zápasu jsme měli docela výraznou střeleckou převahu, ale hokejová spravedlnost asi opravdu někdy existuje. Tahle výhra nás myslím zdravě nakopne, musíme hrát od začátku aktivně a věřím, že se nám teď podaří uspět i v Litvínově!