Komentář k zápasu
Třinečtí Oceláři cestovali do švédské provincie Västerbotten oslabeni, ze zdravotních důvodů musel odvetu osmifinálového klání nadnárodní evropské soutěže vynechat její nejproduktivnější hráč Libor Hudáček. Podpořit ve vzdálené destinaci, jak je již dobrým zvykem, odjeli třinecké hokejisty společným letem desítky fanoušků. Jinak se bohužel odvetný zápas vyřazovací série ve městě Skellefteå netěšil u diváků moc velkého zájmu. Oceláři šli brzy do vedení – po dvou a půl minutách byl vyloučen domácí Haara a hostujícímu týmu se po necelé minutě povedlo přesilovku využít, když se střelou od modré prosadil Jakub Jeřábek.
Domácí se postupně dostali zpět do role, začínali více a více času trávit ve svém útočném pásmu, to znamená před Kacetlovým brankovištěm. Hráči místního AIK byli schopni dlouhé pasáže hry udržet Oceláře před jejich brankou a nakonec to přineslo ovoce. Poměrně nenápadná přihrávka Pudase z levé strany došla až ke zcela volnému Maxi Lindholmovi, který neměl problém poslat puk do sítě a snížil stav dvojzápasu opět na jednobrankový rozdíl. Třinečtí ve zbytku první třetiny zase získali trochu kyslíku, dobrou šanci na překlopení vedení v utkání zpět na hostující stranu měl v osmnácté minutě Doktor, ale neuspěl.
Další rozvoj třineckých šancí pak zbrzdilo Kurovského vyloučení na konci první třetiny, Oceláři se ubránili, byť v závěru početní převahy musel výborný zákrok proti Sandbergovi betonem vytáhnout třinecký brankář Kacetl. Domácí Skellefteå pak byla opět na ledě pohybově dominantní. Když už se zdálo, že se Třinečtí vracejí opět fyzicky do zápasu, přišla druhá branka v Kacetlově síti – z předbrankového prostoru se k tyči trefil střelec první branky Max Lindholm, který překlopil vedení v utkání na domácí stranu a celkové skóre dvojzápasu vyrovnal.
Sedm minut před druhou pauzou byl ve velké šanci po dobré Pánikově práci Růžička, ale gólově se neprosadil. Následně po sekeře Nilssona do Voženílkovy hole měli Oceláři druhou možnost hrát proti oslabenému soupeři, ale nevedlo se jim tak úspěšně jako na začátku utkání. Naopak hráči Skelleftey dle specifického pravidla CHL nebyli daleko od ukončení oslabení, protože sami v početní nevýhodě mohli vstřelit branku. Ta nakonec do třinecké sítě přišla a naneštěstí pro hosty v samotném závěru třetiny. Po chybě a následných zmatcích v ocelářské obraně se trefil – podobně jako v prvním utkání z velkého úhlu – Dylan Sikura. Diváci u televizorů i na zimním stadionu byli zvědaví, jak domácí využití momentum zápasu, které v tu chvíli bylo na jejich straně, a zda přestávka tuto mentální převahu domácích černě oděných hráčů neotupí.
Třetí třetina začala, jak z pohledu Ocelářů měla – tedy aktivitou. Slezané působili v prvních minutách mnohem živěji, než po většinu průběhu prvních čtyřiceti minut. Z levé strany střílel Čacho, na začátku třetí minuty byl ve větší šanci Hrehorčák, o pár sekund později i Kundrátek a pak zaťukal na tyč Daňo. Až po této sérii neproměněných příležitostí to přišlo – Richard Pánik využil nedůslednosti domácích před brankou a srovnal účet osmifinálové série. Hned nato dostali Oceláři možnost hrát v další přesilové hře, kterou sehráli mnohem lépe než tu s číslem dvě, ale ani v ní se neprosadili. Když byl deset minut před třetí sirénou vyloučen hostující Smith, došlo k přerušení zápasu. Požární poplach se naštěstí neukázal pro osud zápasu být fatálním.
Pro Oceláře ale byla bolestná dvouminutovka v oslabení, protože v jejím závěru inkasovali. Skellefteå sice patří mezi nejhorší týmy v soutěži v početní výhodě, ale tuto využila – třetí gól v zápase si připsal Max Lindholm a narýsoval zbývající minuty tak, že Oceláři potřebovali pro to poslat zápas do prodloužení vstřelit minimálně gól. Když se ale necelých pět minut před sirénou trefil Elias Salomonsson, udělal z toho 19letý hokejista pro Třinec poměrně složitou šichtu. Slezané se ale už k velkému tlaku nedostali. V samotném závěru ještě zkusili hru bez brankáře, ale kromě drobného, nepotrestaného zaváhání brankáře Rautia za jeho brankou, se nic dramatického už nestalo. Konečné resumé osmifinálového dvojzápasu tedy zní – Skellefteå 8, Oceláři 6!
Ohlasy trenérů
Zdeněk Moták: "Pár minut po skončení zápasu se mi to hodnotí špatně. Doma jsme podali kvalitní výkon a vyhráli, tady ve Švédsku jsme bohužel na postup pomýšlet nemohli. Podali jsme nekvalitní výkon, který nebyl na výhru ani na remízu. Hráli jsme špatně a tříbrankovým rozdílem prohráli zaslouženě. Vstoupili jsme do zápasu slušně, ale druhá třetina byla špatná. Do třetí jsme se snažili přesuny v sestavě dát týmu impuls, vrátili jsme se na dostřel a hráli v tu chvíli dobře, bohužel jsme v oslabení dostali gól, pak ještě jeden a bylo hotovo. Na vynucenou pauzu se vůbec nechci vymlouvat, každý se na to musí nějak připravit. Dobré mužstvo to umí."
