Komentář k zápasu
Úvodní třetina finálového dvojzápasu Generali Česká Cupu mezi třineckými Oceláři a pardubickým Dynamem byla ve znamení urputného hokeje. V prvních deseti minutách stojí za pozornost první přesilovka utkání, kterou měli po faulu Kusého domácí hráči. Třinečtí početní výhodu nevyužili, největší šance přišla až po jejím skončení. Marcinko hledal mezi kruhy Michala Kovařčíka, kterému puk přeskočil hůl a navíc nebyl ve střelecké pozici. Brankář Klouček byl ale touto situací rozhozen, nicméně Zadina, který byl u druhé tyče nehlídán, bekhendem neusměrnil puk za záda pardubického brankáře. Největší vzrušení nabídla druhá přesilovka Ocelářů. Domácí hráči propadli ve svém obranném pásmu a takzvaně za záchrannou brzdu musel zatáhnout Matěj Stránský. Trestné střílení hosté neproměnili, Mandát poslal puk jen do betonů Štěpánka. Navíc Třinečtí přišli o možnost hrát v početní výhodě, z hráčské lavice byl totiž na trestnou poslán Filip Zadina za řeči. V závěrečných sekundách byly ještě k vidění zajímavé situace – nejprve Kolář pro Štěpánka schovanou střelou od modré trefil brankovou konstrukci. Na druhé straně si vybruslil z pravé strany do střelecké pozice Růžička.
V prostřední dvacetiminutovce byl k vidění velice zajímavý hokej. Oceláři začali náporem, první minuta byla odehrána v pásmu před Kloučkem, jako by tím chtěli naznačit, kde by se jim líbilo tuto třetinu odehrát. Na konci páté minuty byl vyloučen Poulíček a třetí přesilovku v zápase již domácí využili. Jašek z levé strany centroval do brankoviště, kde operoval Marcinko. Klouček puk vyrazil před sebe, bohužel pro Dynamo přímo na hůl Filipa Zadiny, který pohotově z pravého kruhu poslal kotouč do sítě. V polovině zápasu neohroženým únikem ujel po levé straně Hrehorčák, ale jeho golfák pouze vyklepal Kloučkovy betony. Pardubice taky měly k dispozici přesilovku, ale nevyužili ji, naopak aktivním forčekingem hrozili domácí hráči. Tři a půl minuty před druhou pauzou trefil pravou tyč Štěpánkovy branky bombou z mezikruží obránce Vála. Následně šel na trestnou Zeman, domácí sehráli početní výhodu aktivně a v pásmu Dynama, ale bez gólového zakončení. Po druhé části hry tak Oceláři vedli nejhubenějším možným náskokem.
Na začátku třetí dvacetiminutovky mohl skóre finálového dvojzápasu vyrovnat pardubický Zeman. Objevil se zcela sám před odkrytou Štěpánkovou brankou, ale puk dobře netrefil a nasměroval jej pouze do tyče třinecké branky. Ani u druhé tyče stojící Claireaux kotouč do sítě neposlal, celá situace jej pravděpodobně překvapila. V sedmé minutě propadla obrana hostů po forčekingu Hrehorčáka, vedení domácích mohl pojistit zcela osamocený Miloš Roman, ale úspěšnější byl pardubický gólman. V polovině deváté minuty šel na dvě minuty za útočný faul Blümel a gólového zakončení se dočkal smutný hrdina předchozí akce – Stránský naservíroval nečekanou přihrávkou zpoza branky puk před Kloučkovu klec a Miloš Roman neměl problém jej poslat do sítě. O půlminutu později si vybruslil s pukem z levé strany do zakončení Zadina, ale Klouček svého bývalého spoluhráče z pardubické juniorky vychytal. Ještě o chlup veselejší to bylo pro domácí osm minut před koncem. Po individuální akci u levého mantinelu putoval prudký puk skrz brankovištěm na Martina Růžičku, který neměl problém jej poslat za Kloučka. Poslední minuty i přes zdánlivě rozhodnuté skóre byly velice zajímavé, k čemuž přispíval hrací systém, ve kterém každá branka má cenu zlata. Žádná další branka nepadla a do druhého finále tak Oceláři půjdou s tříbrankovým náskokem.
Ohlasy trenérů
Václav Varaďa (HC Oceláři Třinec): "Hráli jsme velmi dobře. Vytvořili jsme si spoustu šancí, které ale zůstaly nevyslyšeny. I když ve druhé třetině mohlo být po tyči srovnáno. Stejná situace nastala ještě ve třetí třetině, kdy měli úplně prázdnou bránu a trefili tyčku. Z našeho pohledu jsme zápas zvládli velmi dobře takticky. I Pardubice hrály slušný hokej, podržel je brankář. Myslím si, že na začátek září se hrál oboustranně velmi dobrý zápas. Máme solidní náskok, ale sport je nevyzpytatelný."
Milan Razým (HC Dynamo Pardubice): "Domácí byli jasně lepší a ukázali, v čem je jejich síla. Lépe se pohybovali a od toho se odvíjela jejich herní i střelecká převaha. Nicméně po dvou třetinách byl stav 1:0 pořád přijatelný výsledek. Paradoxně největší šance jsme měli v oslabení, blízko ke gólu jsme v nich měli z trestného střílení a v situaci dva na jednoho. Do třetí třetiny jsme si řekli, že musíme zlepšit organizaci hry. Bohužel se nám ale do hry vkradla, nevím zda nervozita, asi spíše únava z dlouhé přípravy, a rozpadl se nám trochu systém hry. Začali jsme dělat nesmyslné věci v obranném pásmu, a tak kvalitní tým, jakým je Třinec, to potrestal dalšími dvěma góly. Ale byl jasně lepší a zaslouženě vyhrál. Naděje je vždy, ale ztrácet proti tak silnému týmu tři góly, to je hodně."
