Honzo, na ledě Zlína to znovu nevyšlo. Čímto?
Začali jsme dobře, ale bohužel jsme je nějakým způsobem dostali dohry.
V přesilovkách jste nastupovali se speciální formací, bylo vidět, že jste přesilovky trénovali. Přesto to dneska vůbec nešlo...
No (odmlčí se). Tak jste to viděl sám. Za prvé jsme jich moc neměli, za druhé máte pravdu. Dali jsme v přesilovce jen jeden gól.
Jak moc nakopla soupeře vlastní branka v první třetině?
Určitě nakopla! Srovnali na 1:1 a dostali se do hry. Hráli hodně přesilovek, což je dostalo do tempa. To nakopne každý tým, když může svírat ve třetině svého soupeře. Začne si pak více věřit.
Zápas se dohrával s patřičnou dávkou emocí, co se na ledě dělo?
Zlín je pověstný tím, že zkouší filmovat pády a snaží se tím provokovat a kouskovat hru, což se jim dneska bohužel povedlo.
Přesto se vám podařilo zápas zdramatizovat, vaší hodně šťastnou brankou. Byla to domluva s Tomášem Dubou?
Ne domluva to nebyla. Jsem rád, že to tam spadlo. Chtěl jsem ho zkusit překvapit a ono to tam fakt spadlo. (směje se)
Co pak chybělo v závěru k tomu, aby se Ocelářům povedlo srovnat?
Asi trochu štěstíčka. Měli jsme dvě vyložené šance, ze kterých měl být gól. Tak to bývá, že někdy člověk buší a nemůže dát góly a Zlínu tam spadne všechno. Dnes jsme měli vyhrát 3:2 my, dali jsme tři branky.
Mrzí ta prohra o to více, že Vítkovice na prvním místě odskočily?
Určitě to mrzí. Ale ne z toho důvodu. Nějaký náskok na první místo, důležité je dostat se do šestky. Chceme vyhrávat každý zápas, a když budeme vyhrávat, budeme jasně první. Z toho důvodu nás dnešní prohra hodně mrzí.
