Druhé finále se chýlilo k prodloužení, nakonec však nervydrásající duel pro vás dopadl happy-endem...
Byl to úplně jiný zápas, než ten včerejší a jsme moc rádi, že to znovu skončilo naší výhrou. Když to tam minutu před koncem spadlo, tak ještě nebylo rozhodnuto. Byli jsme ale odhodlání to za každou cenu ubránit.
Vítkovice působily v první konfrontaci poněkud zakřiknutě, ale ve druhém měření sil byli hned v úvodu odvážnější...
My jsme moc dobře věděli, že do zápasu nastoupí úplně jiným způsobem. Hráli daleko aktivněji, zahušťovali střední pásmo. Je třeba však říct, že i Málek je hodně podržel. Stále jsme věřili, že pokud pojedeme podle našeho zápasového plánu, tak budeme odměnění, což nakonec vyšlo.
Jak vypadala rozhodující trefa tvou optikou?
Jeli jsme na branku a prohodil jsem puk na Martina. Tušil jsem, že Růža jako vždy dá gól. Byl jsem stále v pohybu směrem k brance. Odrazilo se to ke mě na hůl a vystřelil jsem. Málek to skoro stáhnul, ale měl smůlu a spadlo to od jeho ramene do sítě. Těžko popsat pocity po takové brance. Jednoduše obrovská euforie.
Proti Vítkovicím se ti letos mimořádně střelecký daří. Byl to gól s pořadovým číslem šest, což je velice slušná bilance...
Ani bych neřekl, že to je můj oblíbený tým. Vítkovice jsem měl v oblibě jen v době, kdy jsem tam hrál (směje se). Jsem moc šťastný, že jsme vyhráli druhý zápas a jedeme na odvety ve větším klidu. Jen tohle se počítá, jen to je teď důležité.
Inkasovat těsně před koncem rozhodující zásah, to může být pro Vítkovice tvrdý direkt i před ostravskou odvetou...
Doufejme, že to na nich zanechá nějaké stopy. Nechtěl bych být v jejich situaci. Dostat branku v poslední minutě, to je opravdu těžká rána.
Před zahájením série jste avizovali, že bude třeba zvýšit tlak do branky a dávat i nehezké góly z prostoru před gólmanem…
Tento styl vyhrává play-off. Je potřeba hrát důrazně a nevynechat jediný souboj. Tak se prostě hraje ve vyřazovací části. Ze začátku play-off jsme dávali hlavně hezké góly, ale občas prostě padne i nějaký dotlačený šmudla, což je dobře.
Vedení v sérii 2:0 sice vypadá nadějně, ale je třeba poněkud krotit bezbřehý optimismus a soustředit se pouze na páteční utkání...
Před zápasem jsme si říkali, že nechceme být ve stejné situaci jako se Slavií. Jeli jsme do Prahy za stavu 1:1, což nebylo optimální. Dnešní vítězství nás potěšilo, ale série zdaleka nekončí. Chybí nám dva zápasy. Snad to dotáhneme.
Fotogalerii z utkání Třinec - Vítkovice naleznete zde.
