Vteřinu před koncem srovnání, pak výhra. Jaké to je?
Je to super, jsme moc rádi, že se povedlo srovnat. Je to velice těžká série, kterou rozhodne sedmý zápas. Co víc si přát. Tyto momenty jsou na hokeji krásné, je to strašně nevyzpytatelné. Tři vteřiny před koncem vedete a nakonec prohrajete. Proto ten hokej všichni hrajeme a milujeme ho.
Jak jste se cítili před prodloužením po gólu v poslední vteřině?
Pocity před prodloužením byly dobré, byli jsme nakopnutí po té vyrovnávající brance. Já měl puk za bránou, koukal jsem nahoru a do konce byly tři vteřiny. Snažil jsem se hodit puk do předbrankového prostoru, tam byl Dan, který do toho plácl. Jsme strašně rádi, že se to povedlo srovnat a nakonec vyhrát v prodloužení.
Bylo to neskutečné, co se tam stalo…
Proto se říká, že se hraje celých šedesát minut. Tady to je přesně ten případ. Když hrajete až do konce, tak ten gól může padnout i setinku před koncem.
Jak se rodila výhra v prodloužení?
Je to těžké, jsou to takové šachy, kdo udělá chybičku nebo nahodí puk od modré. Může tam spadnout cokoliv, je to vabank. Jsme rádi, že jsme rozhodli docela brzo, teď se nachystáme na sedmý zápas.
Jak to tam nakonec padlo?
Marian to střílel od modré, já jsem trochu vyhlížel, že bych obskočil beka a zkusím to tečovat. On poslal ideální střelu, já se dostal před beka a vložil tam hokejku. Pak už jsem jen viděl, jak vybuchla hala, gól jsem vlastně ani neviděl.
Sedmý zápas v Praze nebude nic jednoduchého, že?
Určitě ne, ale to nebude jednoduché ani pro ně. Je to sedmý zápas, dáme do toho všechno a děj se vůle boží. Je to 3:3, strašně těžká série proti Spartě. Vyhrát třikrát proti nim je velice těžké, teď musíme dobře zregenerovat a v Praze si to rozdáme.