Michale, gratuluji k postupu. Shodneme se přesto na tom, že jste poslední čtvrtfinále nezačali úplně dobře?
Bohužel, dostali jsme první gól, což se stane. Ale ukázali jsme sílu týmu a taky to, že jsme schopni utkání otočit. Dva góly z druhé třetiny rozhodly zápas.
Je dobře, že jste si vyzkoušeli před semifinále i roli prohrávajího týmu? Doteď jste ještě za kratší konec provazu netahali.
Určitě. A taky jsme hodně dobře potrénovali během posledních dvou tří minutek, kdy hrály Vítkovice s odvolaným gólmanem. To se jistě bude hodit.
Vítkovice mohly po závaru zvýšit skóre na 2:0, ale sudí gól neuznali. Správné rozhodnutí?
V brankovišti bylo hodně hráčů na sobě a rozhodčí zapískali pár vteřin předtím, než Vítkovice daly gól. Takže nebylo o čem.
Jak bys popsal svou trefu?
Kundrc (Tomáš Kundrátek) trefil břevno a já jsem si říkal: Zase další tyčka? Ale nějak jsem se zvládl otočit, skočil jsem po puku a ten se štěstím padnul do branky.
Víš, kdy jsi se trefil naposledy?
(Směje se) Nevím, ale musely to být tak dva měsíce, ne? (Ve skutečnosti dal gól 20. února proti Liberci, čekal devět zápasů)
Odpovídala tomu emotivní oslava, nebo ta vyplynula z atmosféry daného zápasu?
Určitě jsem byl šťastný, že jsem dal po dlouhé době gól, pomůže mi to. Ale svou roli hrál i výsledek, protože jsme prohrávali 1:0, takže z tohoto pohledu byl můj gól důležitý. Věřil jsem, že nám pomůže k vítězství.
Čeká vás docela dlouhá pauza. Jak ji prožijete?
Pár dní odpočinku, určitě nějaké tréninky, ve kterých si nacvičíme přesilovky a příští neděli do toho zase skočíme.
