Marko, vítej zpátky! Gratuluji ke gólu i ke stovce bodů za Oceláře.
Moc děkuju! Cítil jsem se výborně. V první třetině mi nohy moc nešly, pak jsem to ale rozjezdil. Gól mi pomohl. Vedli jsme, to se vám pak hraje dobře. Pauza byla dlouhá, už jsem se nemohl dočkat. O stovce bodů jsem ani nevěděl, pak to na mě vyskočilo na kostce nad ledem. (směje se) Jsem rád, že to přišlo, nejdůležitější jsou ale tři body.
Dostala tě do provozní teploty i šance a následná strkanice?
Asi jo. (usmívá se) Takový je můj styl hry. Potřebuju emoce trochu vybičovat. Je to něco, co ke mně patří, takhle se do hry dostávám.
Do hry jsi naskočil po třech měsících. Jak se cítíš?
Makal jsem na kole, to mě zachránilo. V posilovně ale může člověk stejně dělat cokoli, ale když pak přijde zápas… cítíte, že to není ono. Mimo led se úplně stoprocentně nepřipravíte. Nakonec to ale bylo fajn.
Do startu play off zbývá odehrál sedm kol základní části. Návrat v pravý čas?
Snad ano. Dobře to vyšlo s repre pauzou, že jsem měl čas s týmem pořádně potrénovat během volných dnů. Nemusel jsem makat sám, ale být součástí týmu.
Rozhodla zápas s Olomoucí druhá třetina a dva rychlé góly na jejím startu?
Určitě. O první pauze jsme si řekli, že musíme začít hrát jinak, zapnout nohy. Podařilo se to. Jsem rád, že jsem k tomu taky mohl přispět a že bereme tři body. Dva góly během první minuty třetiny by nahlodaly každé mužstvo. Museli dotahovat třígólové manko, to se pak hraje těžko. My jsme navíc postupně ještě náskok navyšovali.
Ty ses trefil v přesilovce krásnou ranou z mezikruží. Puk ti hezky nabil Martin Růžička.
Je to tak. Chtěli jsme to takhle sehrát už v první přesilovce, tam se to ale nepovedlo. Ve druhé se obranná čtyřka trochu přehodila, bek vystartoval na Růžu. Vožuch stál parádně před brankou, takže gólman nic neviděl.
