Utkání si rozhodl ve třetí třetině dorážkou do prázdné branky, ta ale nebyla tak snadná že?
Těžká branka, strašně! Měl jsem fakt strach, branka byla odkrytá, puk se mi namotal na hokejku, ještě jsem ho měl pod nohama. Do poslední chvíle jsem se bál, že minu, ale naštěstí to tam spadlo. A i ze mě to tam spadlo.
Pardubice vyrovnaly po ojedinělém zaváhání Ondry Kacetla zápas, který jsme měli dlouho pod kontrolou. Bylo těžké reagovat?
Nějakou chybu Ondry bych vůbec neřešil, protože nás drží každý zápas a bez něj bychom tady ani nebyli. U mého gólu to měl Willák (Roman Will) těžké zrovna tak. Já to před ním lehce tečoval, měl těžké reagovat a chytit to. Vypadlo mu to, já to tam jen dorazil.
Od té chvíle měly Pardubice velký tlak…
Nebyl to od nás úplně optimální výkon, v kabině jsme si to už řekli, že tohle nebylo úplně ono. Ale jsme rádi, že jsme našli cestu k vítězství. Zítra musíme ovšem začít úplně jinak.
Jak těžké je zůstávat pozorný v obraně po celý zápas?
My takhle hrajeme už o nějakou dobu. Víme, že náš hokej je o detailech. Když vpadne jeden, už se tam otevírají dvířka, kudy Pardubice mohou hrozit. Na to se musíme soustředit. Každý z nás musí dělat to, co má.
