Domácí Zlín tentokrát nepodal optimální výkon a především nástup do utkání se nesl ve znamení třinecké dominance. Modrožlutí "Ševci" dělali "jednu botu za druhou" a Oceláři nemilosrdně trestali: "Zásadní rozdíl byl v bruslení, lépe jsme dohrávali souboje. Podařil se nám první gól, poté jsme přidali druhý a tak to pokračovalo. Utkání jsme zvládli, takhle nějak jsme si to představovali. Ve čtvrtfinále proti Spartě se hrál úplně jiný hokej. V prvním semifinálovém zápase jsme udělali chybu v tom, že byla snaha hrát stejným stylem, což proti Zlínu jednoduše nejde. Věřím, že toto vítězné utkání si uchováme v hlavách a bude to i nadále šlapat," přeje si jedenatřicetiletý centr.
Třinecký "Polda" svým gólem ze 48. minuty definitivně ukončil naděje domácích. Jeho akce bude zcela určitě aspirovat do Zlaté helmy. Plavovlasý útočník je vášnivým rybářem, proto se nabízí příměr z této branže: Jako dravý úhoř se prosmýkl zlínským rybníkem a nekompromisně zakončil: "Bylo tam výborné naražení od Tomáše Klimenty. Šel jsem jeden na jednoho, povedla se mi prohazovačka, vycítil jsem šanci a vyšlo to. Zlín snížil na 2:5 a stále nás trápil, do konce zbývalo nějakých 12 minut a moje branka byla proto uklidňující. Problesklo mi sice hlavou, že ještě nemusí být hotovo. Proti Spartě jsme prožili různě divoké obraty, proto jsme poučení. Chtěli jsme si to pohlídat, což se povedlo."
Kde tedy hledat hlavní příčiny toho, že oproti první konfrontaci byl výkon Slezanů mnohem přesvědčivější a zvedla se produktivita: "Podle toho co jsem během prvního utkání vypozoroval z tribuny, neměli jsme špatný nástup, chyběla jen branka. Když dáte první gól, je to úplně jiné, nabudí vás to, podržíte puk, správně reagujete, věříte si. Doufám tedy, že sebedůvěra, kterou jsme dnes získali, nás bude zdobit i v dalším zápase. Na sportu je krásné to, že každý den může být jiný. Bylo to jako mávnutí kouzelného proutku, všude jsme byli o krok dřív. Moc dobře jsme to pocítili v sérii proti Spartě. Šesté utkání jsme po matném výkonu prohráli, ale za dva dny to byl naprosto jiný výkon a postoupilo se. Nemůžeme si proto myslet, že ve třetím duelu přejedeme Zlín jako dnes. Určitě si nás budou mnohem lépe hlídat. My ale doufáme, že v tomto trendu budeme pokračovat i v Třinci."
Dva zápasy play-off musel nedobrovolně vynechat. Velký hlad po kvalitním hokeji byl proto na jeho herním projevu zcela patrný: "Pauza mi vůbec nepomohla. Byl jsem osm dní bez hokeje, mohl jsem jen trénovat, sledoval jsem kluky, jak prožívají postup přes Spartu. Měl jsem obrovskou radost, ale když jste na ledě, máte na sobě dres, je to něco jiného. Kluci hráli i bez mé účastí výborně. Měl jsem dnes drobné obavy, jak to bude vypadat. Spoluhráči z pětky mi návrat svým pohybem a aktivitou hodně usnadnili. První semifinálový zápas jsem ale prožíval s nervy, jaké hráč na ledě nemá," přiznává pokorně.
Semifinálová série pokračuje třineckými odvetami, které jsou na programu v sobotu a neděli: "Je diametrální rozdíl, hrát doma a tady. Věřím, že na vlastním ledě budeme ještě pohyblivější, budeme hrát více do těla. Bylo by dobré, abychom je hned od úvodu dostali pod tlak. Už před zápasem jsme si říkali, že 20 lidí v týmu nemůže dát gól, ale všech 20 musí bojovat. Když celý tým bojuje jako jeden muž, je to paráda!"
Velký dík a hluboký respekt zaslouží fanoušci týmu zpod Javorového. Ti svým oblíbencům během obou zápasů vytvořili bouřlivou kulisu. Všiml si toho i náš dotazovaný: "Jako hráč pochopitelně fanoušky vnímám, ale chtěl bych jim poděkovat taky za první utkání. Mohl jsem to bedlivě sledovat z tribuny. Bylo to něco úžasného, když naši lidé přijedou a mohutně vás podporují. I během nepříznivého stavu pořádně fandili, skákali a byli občas hlučnější, než pět tisíc fandů domácího týmu. Věřím, že perfektní podporu budeme mít i doma a společnými silami dosáhneme na úspěch!"
