Martine, jak byste utkání zhodnotil?
Zhodnotil? Škoda, že rozhovor jde mezi lidi, protože na to nemám příliš vlídná slova. Myslím si, že jsme si to prohráli úplně sami. Plzeň čekala, co uděláme a naopak my úplně zbytečně čekali na ní, protože bylo vidět, že od začátku byli v křeči a my jsme si to svojí de*ilní hrou po*ali.
Bylo poznat, že se domácí topí v krizi?
Jak jsem říkal. V první třetině dali šťastný gól v přesilové hře a jinak čekali, co s nimi uděláme a my neudělali nic.
Oba góly padly jako přes kopírák, to trénujete?
Nene (úsměv). Tam byl dobrý tlak do brány, kluci tam dobře šli a my šikovně centrovali.
Za stavu 2:2 jste se ocitl sám před brankou, ale nedal. Šlo něco udělat jinak?
Asi ne. Já dostal super přihrávku od Jiřího Polanského, ale stál jsem již příliš blízko gólmanovi a trefil ho tuším do břicha. Možná jsem to mohl stáhnout do bekhendu, ale semlelo se to tak strašně rychle, že to bylo asi maximum, co jsem mohl udělat.
Domácí dali dva slepené góly, pak se asi již těžko dalo něco dělat...
My jsme to ještě zkusili. Napadali jsme ve čtyřech hráčích, bylo to jen o tom, jestli se nám podaří brzy snížit na 4:3. Bohužel nám ani power-play nevyšla.
Jste na začátku venkovní série. Máte bodový cíl?
Máme to zase naopak. Před tím jsme hráli čtyřikrát doma, ty zápasy jsme zvládli, nyní musíme alespoň tři venku a dovézt domů body.
Ještě je pro vás zápas v Plzni speciální?
Jak bych to řekl… Samozřejmě, že vzpomínky ještě jsou, ale už to není takové, jako na začátku.
Děkuji za rozhovor a přeji hodně úspěchů!