Milane, v první třetině jste znovu dokumentoval střeleckou pohodu z letošního play-off...
Na svou střeleckou bilanci moc nekoukám, chci být prospěšný pro tým. Teď mi to tam padá, jindy to padá někomu jinému. Potřebuji si hlavně plnit povinnosti směrem dozadu, když se podaří nějaký gól, je to jen plus. Zachytil jsem vyhození jednoho z útočníků, šel jsem k brance trošku na risk, ale vyšlo to. Spartu jsme přečíslili, byli jsme tam dva, zkusil jsem to do bekhendu, naštěstí to gólmanovi propadlo.
Jak důležitá byla přítomnost Zbyňka Irgla? Krom vítězných nájezdů měl podíl i na druhé brance...
Všechna čest! Naskočil snad po půlroce, je to fakt velký bojovník! Jsme rádi, že se vrátil, dnes nám obrovským způsobem pomohl. Je pravda, že byl na ledě u mého gólu. Zbyňa mi tam výborně vytvořil místo, odtáhl myslím Pilaře, pak už byl prostor k zakončení.
Vaše série šla už potřetí do prodloužení. Jak jste to zvládali po psychické stránce?
Dnes to bylo o nervy, ale všichni jsme věřili, že to zvládneme, urvali jsme třetí bod, teď to musíme potvrdit v Praze. Oba týmy jsou hrozně vyrovnané, rozhodují maličkosti, nikdo nechce udělat chyby. Jsme strašně rádi za tuhle výhru, budeme to chtít ukončit v pondělí.
Utkání jste dlouho měli ve své moci, ale Sparta znovu potvrdila vysoké kvality. Psychický faktor je jedna strana mince, ale dnes to bylo také o fyzičce... My stále před sebou vidíme pohár, což je naše motivace, tohle nám dodává energii, tohle nám dobíjí baterky. Vedli jsme 2:0, ale potom jsme možná zbytečně otevřeli hru, darovali jsme Spartě plno šancí. Tohle by se nemělo stávat, musíme být trpělivější. Střelecky se vám teď daří, máte sebevědomí. Byla ve hře varianta, že půjdete i na nájezdy? Pokud by mě trenéři na nájezdy poslali, šel bych tam. Máme ale v kádru tolik zkušených borců, nájezdy jsou jejich parketa. Nájezd jsem jel kdysi na Kladně, proměnil jsem, ale tohle je něco jiného, tady jde o všechno. Jsme šťastní, že to Zbyňa rozhodl! Vedete v sérii 3:2, ovšem stará pravda hovoří o tom, že poslední krok bývá nejtěžší... Jako psychickou výhodu to nevnímáme. Už jsme vedli 2:0, a jak to dopadlo. Na tohle nemůžeme myslet. Do Prahy musíme jet s pokorou a nechat na ledě vše. Na Spartě musíme makat 60 minut na krev a věřit, že to vyjde. Mladší bratr Lukáš slavil ve čtvrtek titul s třineckým dorostem. Do rodinné sbírky tedy chybí ještě zlato z kategorie dospělých... Brácha vyhrál titul, ale hned zmizel na mládežnický nároďák, ani jsem s nim ještě pořádně nemluvil. Určitě by další titul do rodiny byl skvělý, všichni to chceme!
Ocelářům chybí jedna výhra! Pátou bitvu rozhodl Zbyněk Irgl!
Milan Doudera: Motivace? Stále před sebou vidíme pohár!
