Jaký byl "comeback" do branky Ocelářů?
Z týmového hlediska to nebyl příjemný návrat, prohráli jsme. Co se týká mě samotného, někdy je lepší, když je člověk takto rychle "vhozen" do zápasu. Soustředil jsem se na první střely, abych je chytil. Postupem času jsem se do toho dostal, ve třetí třetině už to bylo relativně dobré, když beru v potaz fakt, že jsem dlouho nechytal.
Byl jsi překvapený nominací do utkání v Olomouci?
Byla reprepauza, většina kluků měla volno, ale chodil jsem trénovat, už delší čas jsem byl v klasickém tréninkovém procesu. Trenéři mi oznámili, že na zápas mám s mužstvem normálně cestovat a víc jsem to neřešil.
Tvoje zdravotní přestávka měla být původně kratší, nakonec to byl skoro měsíc a půl. Jak se taková absence psychicky snáší?
Doufal jsem, že moje absence bude trvat maximálně tři týdny, nakonec to bylo myslím pět týdnů. Chtělo to pořádně doléčit, protože existovalo riziko obnovení zranění. Asi každý brankář vám potvrdí, že tento post je především o hlavě. Je třeba mít víru ve vlastní schopnosti. Člověk se může nějaký čas trápit, ale potom se to náhle zlomí. Navzdory prohře mi tento zápas pomohl. Psychika je naprosto klíčová záležitost.
Dnes chybělo Ocelářům několik zdravotně indisponovaných zkušenějších hráčů. Byl to jeden z faktorů neúspěšného vystoupení?
Osobně nemám rád, když se jako argument používá zraněné hráče. Někdo chybí, druhý ho musí nahradit. Vymlouvat se na zranění, to nikdy nebyl můj styl, ani nikdy nebude. Dnes jsme to nezvládli jako tým a musíme udělat všechno proto, aby se taková hra neopakovala v pátek. Náš výkon musí být diametrálně odlišný, dnes Olomouc vyhrála zaslouženě.
