„Zatím nevím, zda tady budu příští rok hrát. Podepsanou smlouvu ještě nemám, rozhodnutí padne až na poslední chvíli při zužování kádru. Pokud bych měl místo jisté, tak bych jednal o setrvání. Probral bych to s rodinou a určitě bych zvažoval v Třinci zůstat,“ přiznal Dóczy, o němž se už se minulý i předloňský rok hovořilo, že by mohl být na soupisce Ocelářů.
„Předtím jsem byl vždy pevně rozhodnutý, že půjdu do Kanady. Před dvěma lety mi bylo sedmnáct a v tomto věku se málokdo dokáže propracovat do základní sestavy v extralize mužů. Navíc jsem měl odtud větší šanci dostat se do české reprezentace a taky mě čekal draft do NHL, která je snem asi každého mladého kluka. Chtěl jsem proto být skautům více na očích a zaujmout je,“ vysvětloval.
Obdivuje Greenea a LidströmaDevatenáctiletý obránce prošel všemi mládežnickými reprezentačními výběry a podle loňských prognóz centrálního úřadu pro skauting si mohl dělat i naděje, že bude některým klubem NHL vybrán.
„Loni mi opravdu říkali, že budu draftovaný, ale nakonec to nevyšlo. Letos jsem k tomu upíral menší pozornost a nechával jsem to osudu, protože mi bylo sděleno, že to je méně pravděpodobné. I když šance samozřejmě byla,“ zdůraznil Dóczy. „Celkově je ale vidět, že zájem o Čechy v NHL klesá. Všimnul jsem si, že byli draftování zase jenom tři Češi,“ podotknul.
Milan Dóczy disponuje obrovitými fyzickými parametry (197cm a 99,5 kg), kterými se přibližuje ke slovenskému hráči Zdenovi Chárovi, nejlepšímu obránci NHL uplynulé sezony.
„Ještě musím na sobě hodně pracovat, abych se dostal na jeho úroveň. Není ale vyloženě můj vzor. Spíše jsem z obránců vždy obdivoval Mikea Greena z Washingtonu (nejproduktivnější bek letošního ročníku NHL, 31 vstřelených branek, průměrně měl více než bod na zápas, pozn. redakce). Toho sleduji, líbí se mi s jak velkým přehledem zápasy odehraje. A potom Nicklas Lidström, který si stabilně udržuje vysokou výkonnost,“ vyjmenoval bleskurychle dva obránce, ke kterým vzhlíží.
Vyzdvihl by spolehlivost v obraněZároveň si je Milan i vědom svých předností a nedostatků, které musí odstranit, aby se stal top bekem. „Potřebuji zapracovat na agresivitě, obratnosti i bruslení, které všeobecně dělá dvoumetrovým hokejistům potíže,“ pousmál se.
„Z předností bych vyzdvihl spolehlivost v obraně. Snažím se hrát každý zápas zejména zodpovědně zezadu. Není mi ale cizí ani ofenzíva. Myslím si, že mě zdobí i kvalitní rozehrávka a tvrdá střela,“ dodal.
Pozitivně hodnotí i své dosavadní dvouleté působení v juniorském týmu Owen Sound Attack, který má o něho zájem i pro příští sezonu. „Spoustu věcí jsem se naučil. Když jsem do zámoří jel, tak jsem skoro neuměl mluvit anglicky. Teď se dá říci, že rozumím všemu. Po hokejové stránce jsem se porovnával s těmi nejlepšími ve svém věku. Hrál jsem i proti oběma jedničkám posledních draftů - Stevenu Stamkosovi a Johnu Tavaresovi,“ uvedl Milan Dóczy, který který v uplynulém ročníku hrál i na MS dvacetiletých.
„Bylo to parádní zpestření, měl jsem si s kým konečně pokecat česky. Příjemná změna, ale bohužel se nám nepovedlo udělat týmový úspěch,“ dodal.
Milan Dóczy přišel do Třince v dorosteneckém věku z rodného Zlína. „Tehdy jsem tam nebyl tolik využívaný a Třinec projevil zájem, tak jsem přestoupil. Časem tohoto rozhodnutí nemůžu vůbec litovat. Dokonce jsem hned v první sezoně jako dorostenec hrál ve finále juniorské extraligy. Sice jsme v něm nakonec prohráli, ale hrát proti Voráčkovi, Frolíkovi byl pro mě velký zážitek,“ zmínil devatenáctiletý zadák jeden ze svých úspěchů.
„Pak si taky hodně cením, že jsme s osmnáctkou postoupili na MS z první divize. A vůbec celkově pro mě hodně znamená každý reprezentační start,“ řekl Milan Dóczy, který se minulý týden zranil na reprezentačním soustředění dvacítky.
„Bylo to obzvlášť náročné přípravné soustředění. Dělali jsme troje testy - na ledě, na kole a na suchu. A když jsme šli běžet dvoustovku, tak jsem na mokrém terénu podklouzl a natáhnul jsem si zadní stehenní sval. Dva týdny musí být noha v klidu,“ popisoval závěrem situaci.
