Patriku, co se s vašim týmem stalo v závěru střetnutí?
Dostali jsme tři góly, nevím, jak jinak to popsat. Udělali jsme chyby a Vítkovicím tam i s trochou štěstí napadaly góly. Pokud chceme hrát nahoře, což chceme, těchto kiksů a výpadů se musíme do další části sezony vyvarovat.
Neukolébalo vás trochu dvougólové vedení?
Nepodcenili jsme je, přistupovali jsme k nim jako ke každému jinému soupeři. Spíš jsme si pak asi říkali, že to půjde samo. Na nikoho nechci nic házet. Možná chcete slyšet, abych na někoho něco řekl, to ale neudělám. Udělali jsme chyby, já jsem nás vzadu moc nepodržel a Vítkovice daly tři góly. Cpaly se do brány a s kapkou štěstí jim to tam napadalo. Víme, že kvalita měla být a asi i byla na naší straně. Bohužel s kapkou štěstí se jim to poodráželo a napadalo jim to tam. Nic více bych v tom nehledal.
Těšil ses na duel proti bývalému zaměstnavateli?
Abych řekl pravdu, vnímám to zápas jako každý jiný zápas. Asi bych to řešil, kdyby to bylo měsíc po přestupu, ale už nějakou dobu oblékám třinecký dres.
Byla ve hře vůbec varianta, že proti Vítkovicím dostaneš volno?
S trenéry jsme to vůbec neřešili, patřím do Třince a je jedno proti komu hrajeme. Chtěl bych chytat, i kdybychom hráli proti Spartě, Liberci nebo Vítkovicím. Je mi to jedno. Chci chytat a neřeším, jestli jsme zrovna hráli ve Vítkovicích. Teď už je to tady v Ostravě pro mě uzavřená kapitola. Bojuji za Oceláře.
