Dva góly, navíc výhra. Jak chutná dnešní výsledek?
Je to opravdu pěkný pocit, určitě mi to zvedne sebevědomí do dalších zápasů. Důležitější je však týmový výsledek, myslím, že dnes jsme to odehráli parádně. Byl to velmi těžký zápas, naposledy v Hradci za tři body vyhrála Sparta někdy v září. V prodloužení prohráli vůbec poprvé. Jsou to velmi cenné dva body, mám obrovskou radost.
K první trefě jsi ale přišel jak slepý k houslím, že?
Přesně tak, tohle jsem říkal i klukům, že jsem k první brance přišel jak slepý k houslím. Linhy (Tomáš Linhart, pozn. red.) to perfektně vystřelil, mě se kotouč otřel o kalhoty. Já i rozhodčím říkal, že jsem se puku nedotkl. Pak mi ale kluci řekli, že jsem to stoprocentně byl já, nakonec to podle videa opravili.
Do třetí třetiny jste šli s vedením, chtěli jste to ubránit?
Bránit jsme nešli, chtěli jsme pokračovat v naší hře. Oni pak ale dali šťastný gól, pak udeřili v přesilovce, ty umí zahrát opravdu dobře. V prodloužení jsme ale ukázali naši sílu a získali druhý bod.
Jak těžké bylo hrát proti Jaroslavu Bednářovi, kterého trenéři Hradce stavěli proti tvojí lajně?
Je to velice zkušený hráč, ví kdy a co má udělat. Myslím, že my mladí kluci jsme mu svým pohybem ve hře udělali zmatek, chvilkami nevěděli, co na nás mají hrát. Je to ale fakt pěkné se na jeho hru dívat.
Jaké je naopak hrát po boku Martina Růžičky, který momentálně bojuje o olympiádu?
Martin má výborný drajv do brány, a hlavně zakončení. Umí se rozhodnout, kdy přes beka půjde do kličky, a kdy zase ne. Je to zkušený hráč, má něco za sebou, v extralize drží rekord. Jeho forma určitě není náhodou, máme se od něj co učit.
Může ti takový výsledek pomoci k lepší pozici v týmu?
Prozatím jsem velmi spokojený, stále ale musím ukazovat, že na to mám a že do toho týmu patřím. Máme ještě tři kluky zraněné, když se vrátí tak toho místa v sestavě moc nebude. Pokud mě pošlou na farmu, tak se z toho určitě nesložím. Budu i tam podávat co nejlepší výkony, abych se případně znovu dostal do týmu.
Na dresu nosíš číslo 87, má nějaký speciální význam?
V juniorce jsem měl devadesát sedmičku, pak jsem šel do Áčka, kde to číslo měl Pepa Hrabal. Tak jsem si říkal, že si dám osmdesát sedm, na Crosbyho. Kluci si občas dělají srandu, říkají Sid the Kid, a podobné věci. Ale myslím, že je celkem jedno, jaké kdo má číslo.
Teď v autobuse to asi budeš poslouchat celou cestu, ne?
Uvidím, co si na mě kluci nachystají.
V útoku nastupuješ po boku bratra Ondřeje, jaké to je hrát s bráchou?
Je super, že ho mám tak blízko u sebe. Umíme se podpořit, na ledě jeden o druhém moc dobře víme. U druhého gólu mě dobře našel, já to dával z první. Naštěstí to tam spadlo. Doufám, že takhle budeme pokračovat i nadále.
