Zřejmě se shodneme, že diváci viděli zajímavé utkání proti kvalitnímu rivalovi...
Souhlasím. Když beru v potaz, že se jednalo pouze o přátelák, hrálo se opravdu ve vysokém tempu, mělo to svůj půvab, soupeř byl výborný. Minsk byl rychlostně i silově skvěle připraven. Takové zápasy nám mohou jen pomoct a ukázat na určité nedostatky, na kterých je ještě třeba zapracovat. Opravdu super zápas.
Rozdíl mezi českou extraligou a KHL tedy nebyl příliš patrný...
Je rozhodně potěšitelné, že jsme nebyli horším týmem. Dokonce si troufám tvrdit, že větší část hry jsme byli aktivnější, puk byl častěji na našich hokejkách. Z toho pohledu mám radost.
Jonathan Cheechoo kontra Tomáš Plíhal. foto: Lukáš Filipec
V několika případech jsi bránil spoluhráče při ostřejších potyčkách u mantinelu...
Nebudeme přece hrát v rukavičkách (směje se). Tyhle ostřejší souboje k hokeji patří. Snažil jsem se chránit svého spoluhráče. Vnitřně jsem cítil, že se ho musím zastat, protože soupeř jej docela sprostě atakoval zezadu. Tyhle nefér zákroky k přátelským zápasům, kdy vlastně o nic podstatného nejde, přece nepatří. Prioritou je zdraví.
Mohou se tedy fandové Ocelářů těšit, že taky během sezony budeš ochráncem kolegů? Je ti tahle role blízká?
Klidně se vždy našeho hráče znovu rád zastanu. Tahle hra mi určitě není cizí, vždy jsem ji praktikoval. Nebojím se ani chodit před branku, kde občas člověk taky schytá pár ran. Hokej je přece tvrdý sport!