Co bylo hlavním důvodem dnešního triumfu? Byla Mladá Boleslav slabším rivalem či vy jste konečně pořádně zabrali?
Těžko říct. Byla to asi kombinace obou faktorů. První třetina ještě nebyla z naší strany optimální, ale od druhé části to bylo mnohem lepší. Byli jsme po celý průběh zápasu hokejovější a šli jsme jasně za vítězstvím. Nasypali jsme jim nějaké góly a poté jsme se uklidnili. Tak jasnou výhru jsme už moc potřebovali.
V posledních pěti duelech jste měli nelichotivou bilanci průměrně jedné vstřelené branky. Až dnes bylo k vidění prolomení gólové mizérie. Kde hledat příčiny?
Už jsme potřebovali takové utkání, kdy si pořádně zastřílíme, v posledních zápasech nám do branky skoro nic nepadalo. Na tohle střelecké trápení není stoprocentní recept, chce to asi zjednodušit hru a pak se to rozjede. Máme v týmu obrovskou kvalitu a bylo jen otázkou času, kdy se dokážeme výrazněji střelecky prosadit.
Pro letošní sezonu je to definitivně tvá derniéra v třineckém dresu?
Je tomu tak. Zítra se vracím zpět do Liberce. Byl to můj poslední zápas v Třinci, proto jsem moc rád, že jsem přispěl v výhře. Loučení jsem si asi nemohl lépe představit.
Kdy přesně ti bylo oznámeno, že musíš zpět pod Ještěd?
Dozvěděl jsem se to asi před čtyřmi dny, kdy mi vedoucí mužstva oznámil, že moje hostování je pouze do 30. ledna. V úterý už tedy za Třinec nemohu hrát. Já sám jsem do toho nemohl mluvit, to je čistě dohoda mezi dvěma kluby. Myslím, že situace okolo mé osoby se nějak vyvíjela a já jsem opravdu poslední, kdo se dozví konečný výsledek (směje se).
Jaké jsou pocity odcházejícího hráče, jenž si vybudoval hluboký respekt třineckých fanoušků a nastupoval v první formaci?
Po celou dobu mého pobytu v Třinci jsem se snažil, aby mužstvo co nejlépe šlapalo. Myslím, že i trenéři museli vidět, že to tady nechci jen odklouzat, proto jsem asi dostal důvěru v první lajně. Neodchází se mi snadno. Takový je ale hokejový život. Vracím se znovu domů, což je docela pozitivní. Hokej je všude stejný, prostě budu hrát zase v Liberci. Po sezoně mi tam ale končí smlouva a není vyloučeno, že se do Třince třeba znovu vrátím.
David Výborný si nejprve myslel, že jsem junior, směje se Václav Varaďa
Václav Varaďa a jeho netradiční doplněk helmy. foto: Lenka Rybaříková
Stejně jako v nedávném domácím duelu proti Liberci jsi otevřel brankové konto vítězné konfrontace...
Dostal jsem od Tomáše Klimenty ideální nahrávku zpoza klece a gólmanovi to prošlo někde mezi nohama. Je tady úzké hřiště, proto se občas snažíme dávat puky za branku nebo do rohu. Je to cenná výhra, ale dnes soupeř nebyl tak hladový jako některé jiné týmy, které tady nedávno hrály.
Tříbodový zisk vám zajistilo gólově bohaté prostřední dějství...
Hodně nám pomohla přesilovka pět na tři, tam se nám povedly hned dva góly. Poté už soupeř asi trochu rezignoval. Jsme moc rádi, že tam dnes napadaly branky. Řekli jsme si, že naše střelecká nemohoucnost nemůže pokračovat dlouho. Pokud chceme reálně pomýšlet na play-off, musíme zlepšit hru směrem dopředu. Na jednu branku se totiž obvykle nevyhrává. Je třeba si ale otevřeně přiznat, že Boleslav nekladla velký odpor.
Od minulého utkání ve Zlíně nastupuješ s celoobličejovým krytem...
Dostal jsem tam hokejkou přímo do nosu, srazil jsem se s Lukášem Zíbem. Dosud jsem nebyl na rentgenu, ale cítím, že to ještě není zcela v pořádku, proto raději nastupuji s mřížkou na helmě. Nehraje se mi s ní příliš dobře, ale jiná možnost asi nebyla. Trochu mě to omezuje, hůř se dýchá. Brzy musím na rentgen, který odhalí, v jakém stavu ve skutečnosti nos je.
Zaslechl jsi nějaké ironické poznámky od spoluhráčů či soupeřů, že s krytem najednou vypadáš jako mladý hokejista?
Jasně. Třeba David Výborný mě dnes ze začátku vůbec nepoznal, myslel si, že jsem nějaký junior. Opravdu to není příliš pohodlné. Doufám proto, že kryt nebudu nosit dlouho.
