Psala se pětadvacátá minuta duelu, když Martin Adamský nahodil kotouč do rohu karlovarské třetiny. K puku se dostal centr třetí třinecké formace Jiří Polanský, objel obránce a po kličce do bekhendu zasunul kotouč za přesunujícího se Závorku.
Zlomový moment zápasu, který se poté proměnil v taktickou defenzivní bitvu. Oceláři nakonec svůj těsný náskok dokázali ubránit a připsat si další tři body do tabulky, které vystřelil právě brněnský rodák. Šikovný centr Ocelářů v posledních osmi zápasech zaznamenal patnáct kanadských bodů. Nejlepší hráč domácích po duelu neskrýval radost...
Jirko, jak zní vaše hodnocení dnešního duelu?
Do zápasu jsme vstoupili výborně, dali dvě branky. Mysleli jsme si, že už to máme v kapse, to ale byla chyba. Vary dokázaly rychle srovnat. Pak to z naší strany byla taková opatrná hra, abychom nedostali třetí gól. Ve druhé třetině nám pomohla třetí branka. Nechtěli jsme potom opakovat chyby z první třetině a naštěstí jsme to dokázali udržet až do konce.
Hosté srovnali během devadesáti vteřin, kde hledat příčiny?
My jsme vedli o dvě branky a mysleli jsme si, že si zaútočíme, zahrajeme hokej pro diváky. Jenže oni využili dvě skulinky a utekli nám. První gól jsem neviděl, ve druhém případě jsme byli v tlaku a nedokázali jsme zajistit obránce, který nastřelil hráče, to se stává. On pak ujel sám a nebyla šance ho dojet.
Vítězství jste vystřelil v dvacáté páté minutě, navíc po krásné akci...
Tam se kotouč odrazil takovým způsobem, že obránce se musel otočit a hrát to přes ruku. Tím mi nabídl hokejku ke zvednutí. To jsem odkoukal od Honzy Peterka, který je v tom přeborník. Zkusil jsem to a vyšlo to.
V poslední době se z vás stal střelec vítězných gólů...
To je spíš náhoda. Někdo dá první gól, který někdy je důležitější než branka vítězná, neboť nastartuje tým k lepším výkonům. Nebo naopak někdo za stavu, kdy prohráváme, vyrovná a tým se opět nabudí. Takže ta vítězná branka je dílem náhody.
V závěru zápasu jste s Růžičkou jeli na prázdnou branku, on nakonec minul. Nezlobil jste se na něj?
Martin je střelec. Od něj už na osmdesát procent čekáme střelu. Já s ním jel ne z povinnosti, ale s nějakou nadějí na přihrávku.
V posledních utkáních máte neskutečnou formu, čím to?
Ze začátku sezóny jsme dostávali trošičku méně prostoru na ledě, protože výborně hrály první dvě pětky. Teď je ale potřeba rozložit síly, máme více času na ledě, tím pádem se nám zvedá sebevědomí. Tady jsou od prvního do posledního hráče samí kvalitní kluci, jen jim je potřeba přidat trochu sebevědomí, aby si více dovolili. Z toho pak pramení ty góly.
Vaše série začala o Vánocích, co hezkého jste dostal pod stromeček?
Já dostal pod stromeček Martina Adamského s Tomášem Klimentou, to byl asi nejhezčí dárek. Sedli jsme si lidsky, nezlobíme se jeden na druhého, nezávidíme si navzájem. Ba naopak. Na tréninku když si dáme nahrávku, tak se ptáme, jestli to bylo dobré, nebo to chce dostat nějak jinak. Všechno začíná na tréninku. Když to půjde tam, tak to bude klapat i v zápase. V tom vidím největší zlepšení, že spolu komunikujeme a snažíme se jeden druhému vyjít vstříc.
