Komentář k zápasu
Naši Oceláři dorazili do pardubické ČEZ Arény v roli papírově slabšího, jenže zásluhou dvojzářezu Ladislava Kohna byla první dvacetiminutovka jako ze snu. Východočeši již od úvodního hvizdu dominovali a udávali tempo, dostali se i do několika slibných šancí, jenže všechny šance domácích, včetně těch Špirka a Rákose, pochytal mrštný Hamerlík. Na začátku páté minuty se o slovo poprvé přihlásili i Oceláři, ale Martin Růžička v nadějné pozici nezamířil přesně. V polovině prvního dějství prokázal své kvality domácí Sýkora, když doslova prolétl kolem laxně bránících zadáků Třince a snažil se důrazně dopravit kotouč za brankovou čáru i s Hamerlíkem. Sudí nakonec po dlouhé rozmluvě s kolegou u videa rozhodli, že se o regulérní branku nejednalo. S blížící se první sirénou bylo stále patrnější, kdo hraje doma, protože Třinčané museli stále častěji odolávat návalům pardubické ofenzívy. Tento stav přetrvával až do poslední minuty, ve které jsme byli svědky „one man show“ Ladislava Kohna, který nejprve těžil ze spolupráce s Radkem Bonkem a chvíli poté krásným usměrněním Hrabalovy střely využil přesilovou hru.
Oceláři, kteří po přestávce nastoupili viditelně psychicky posilněni neponechali nic náhodě, protože v šestadvacáté minutě zejména díky aktivní hře v útočném pásmu vznikla příležitost pro navrátilce Jožku Baleje, který otočkou zpoza brány s notnou dávkou důrazu propasíroval touš za Haškova záda potřetí. Na tabuli svítící tříbrankové manko domácího mužstva zajistilo, že Pardubice již tolik nedominovaly a jejich snaha o útočné akce připomínala boj s větrnými mlýny – pozorně a obětavě hrající Třinec totiž postavil velmi těžce propustnou hráz. A když už nějaký ten kotouč přes do střel lehající Oceláře prošel, operoval dnes velmi jistě a sebevědomě chytající Peter Hamerlík, který přiváděl svými zákroky střelce soupeře k šílenství. Pardubickým se do vážnějších příležitostí povedlo prosadit zejména v početních výhodách, kterých ve druhé třetině nebylo zrovna málo. Díky tomu domácí v osmatřicáté minutě vykřesali jiskru naděje na obrat nepříznivého vývoje, protože Jan Starý během vyloučení Polanského přijal výzvu kolegy Koukala a po krásné křížné příhře uklidil kotouč do poloprázné třinecké brány.
Dechberoucí atmosféra domácího stánku vyburcovala východočeskou družinu k obrovskému tlaku, ale ve třiačtyřicáté minutě v obrovské šanci zjevivší se Robert Kousal nastřelil pouze beton třineckého strážce; Třinec ustál i následný závar, kdy střely na Hamerlíka pršely ze všech stran. Hokejisté zpod Javorového se pro třetí dějství pochopitelně zaměřili zejména na defenzívu, což se jim dařilo na výbornou a v devětačtyřicáté minutě málem pojistili skóre. Jenže brejková situace zakončená ránou Pospíšila označkovala pouze tyč. Od jednapadesáté minuty naše družina prožívala krušné časy, protože domácí Pineault dosáhl branky, ale stalo se tak naštěstí pro Oceláře až těsně po hvizdu rozhodčího. Poté, přesněji v čase 50:30, ujížděli pardubičtí tři na jediného obránce, Jan Kolář II ale kombinaci nezakončil dle představ. Čas se rychle chýlil ke konci a Pardubicím se stále nedařilo najít recept na soupeře. A když nepomohla ani závěrečná téměr dvě minuty trvající powerplay domácích, mohla vypuknout třinecká radost nejen v početném ocelářském kotlíku v rohu pardubické ČEZ arény.
Ohlasy trenérů
Pavel Marek (HCO Třinec):Bylo to velmi těžké utkání, zezačátku jsme měli štěstí. Rozhodující bylo, že jsme dokázali zvládnout nápor Pardubic ve třetí třetině.
Václav Sýkora (HC Eaton Pardubice):
Do zápasu jsme vstoupili aktivně, opticky jsme si vytvořili převahu, ale bez gólového efektu. Nejdůležitější moment přišel v závěru první třetiny, kdy jsme inkasovali dva rychlé góly. Měli jsme dost šancí, ale dali jsme pouze gól v přesilové hře a to bylo dneska na Třinec málo.
