Jonáši, jak hodnotíš zápas s Kometou Brno?
Za mě to bylo dobré. Jsem spokojený. Včera nám trenér juniorky řekl, že budeme s hlavním týmem trénovat. Zápas byl jenom takový bonus. Nečekal jsem to a jsem nadšený.
Jaké to bylo hrát se zkušenými borci?
Celé utkání jsem hrál s Vladem Draveckým, který mi hodně pomohl, radil mi a podporoval mě. Za to mu děkuji.
Jakou radu ti dal?
Pomáhal mi různě s taktitkou, kterou vám samozřejmě neprozradím. (úsměv) Říkal mi, co mám hrát. Já nehraji centra, spíše křídlo. Jsem rád, že jsem dostal takovou pomoc od takové legendy. Centra jsem hrával do osmé třídy. Vhazování není pro mě problém, snad jsem jich moc neprohrál. Ale jsem spokojený.
Měl jsi dvě solidní šance, co chybělo k jejich proměnění?
Možná trochu klid na hokejce. Stává se to a v juniorce často minu i větší šance, než byly tyhle. Mohlo to být, ale nevadí.
Neměl jsi náhodou asistenci u gólu Hrehorčáka?
Myslím si, že ne. Já se puku dotkl u mantinelu, ten pak ale šel k protihráči. Nechci si připisovat zásluhy někoho jiného.
Jsi z Přerova, stejně jako Martin Zaťovič nebo Tomáš Kundrátek.
Hrával jsem s bratrancem Tomáše Kundrátka do osmé třídy. Vždycky jsme k němu vzhlíželi, v Přerově to byla největší kometa. Tomáš je v pohodě člověk, já jsem spokojený, bylo to super.
Jak tě Tomáš přivítal v kabině?
Normálně jako všechny ostatní. Podal mi ruku, řekl mi hlavně se z toho nepo... Bylo to v pořádku.
Trenér vyškrábnul kolegu Pavla, neříkal sis si, že by mohl ukázat i na tebe?
Byl jsem nadšený, že můžu vůbec hrát. Tohle mě nenaštvalo. Byl jsem za Pavla rád, protože nájezdy umí dobře. Udělal je pěkně, tak jak měl, a já jsem spokojený.
Říkal, že v juniorce mu nejdou.
Sezonu zpátky jsme jezdili nájezdy a dával všechny góly. Takže si myslím, že volba byla dobrá.
