Jak zatím hodnotíš průběh sezony?
Start byl excelentní. Výsledkově se nám mimořádně dařilo a všichni jsme si společně s našimi fanoušky užívali začátek sezony. Vyhrávali jsme, náskok na čele tabulky rostl. Pak ale přišlo krizové období, které se z mého pohledu povedlo přejít. Rovnou řeknu, že je mi líto Zdeňka Motáka, který se rozhodl dát týmu impulz svým koncem. Nicméně se to povedlo. Tým převzal Boris Žabka, pro kterého je to premiéra v roli extraligového hlavního kouče. Naše organizace si za poslední rok vybudovala jméno a prestiž, povedly se skvělé výsledky. I na trenéra je proto větší tlak a nároky. Boris to ale zatím zvládá velmi dobře. Výsledkově i herně jsme se pod jeho vedením zvedli. Když ho sleduju při práci, vidím, že některé věci dělá jinak, než by dělal Zdeněk. Má svoji filosofii. Nechci říkat už dopředu, že jsme spokojeni, sezonu hodnotíme až po jejím konci. Ale práce, kterou odvádí, je dobrá. Spolupráce mezi ním a Jirkou Raszkou funguje dobře.
V posledních zápasech se k nim navíc přidal Vlado Dravecký.
Vlado je pro nás v první řadě pořád hráč. Celá jeho výpomoc na střídačce vznikla opravdu náhodou. V Liberci nám onemocněl Jirka Raszka, tak se na střídačku postavil Vlado s tím, že Borisovi pomůže. Zatím se zdá, že jim to společně funguje. Do budoucna se samozřejmě nabízí otázka, co s tím… (usmívá se)
Rozumím. Čemu přičítáš výsledkový propad a listopadovou sérii porážek?
Projít celou sezonou ve formě, jakou jsme měli na začátku, je téměř nemožné. Věděli jsme, že slabší období přijde, nevyhne se mu nikdo. Na tým dolehne únava, cestování, nemoci, možná trochu sebeuspokojení. Vrátit se pak zpátky na vítěznou vlnu je strašně těžké. Ztracených zápasů bylo hodně, to období bylo opravdu špatné. Říkám to často, ale opravdu věřím, že všechno zlé je k něčemu dobré a ve finále může být dobře, že jsme si touhle krizí prošli.
Platí, že aktuálním dílčím cílem je elitní čtyřka po základní části a přímá účast ve čtvrtfinále?
Použiju tady klasickou frázi, která je ale pravdivá. Tým chce vyhrát každý jeden zápas. Chybí nám jich odehrát pět. Každý budeme chtít zvládnout. Uvidíme, na co to nakonec bude stačit. Co si budeme povídat, být ve čtyřce je určitě výhoda. Chceme základní část zakončit co nejvýše to půjde, jít do play off v dobré formě.
Po letech jsi během ledna nepřivedl žádnou last minute posilu. Bylo něco ve hře?
Spolu s trenéry jsme před sezonou složili tým, za kterým si stojíme. V průběhu sezony se ale samozřejmě pořád něco děje. Řešíte hráče, smlouvy, občas přijde nějaká nabídka na možné posílení nebo výměny. Můžu přiznat, že teď na samém konci přestupového období byl ve hře návrat Dana Voženílka. Vše už bylo téměř hotové, chyběl jen podpis Zugu…
Co se pokazilo?
V posledním zápase 31. ledna večer se minutu před koncem Zugu zranil jeden útočník. Dohoda tím padla. Generální manažer Zugu „zuknul“. (směje se) Ale dost slovních hříček, v tu chvíli jsem se moc nesmál, protože už jsem opravdu věřil, že transfer vyjde.
Po internetu běhají i další přestupové spekulace směrem k příští sezoně…
Myslím, že už mě všichni znají. Nechci to komentovat, veřejně to vždy řešíme až po konci aktuální sezony.
V čem jsou pro tebe specifika letošní olympijské sezony?
Olympijský rok je vždy speciální. Přichází jednou za čtyři sezony. Přináší extrémně náročný program, ale zároveň i možnost odpočinku před klíčovou fází ročníku. Tedy těm, kteří na olympiádě nehrají. Od začátku byla sezona víc nahuštěná, diváci si mohli užít hokej prakticky denně. Teď si užijí olympiádu. Pro fanoušky jenom dobře.
Aktuálně máme čtyři potvrzené olympioniky. Budeš zápasy Česka a Slovenska sledovat hlavně s přáním, ať se klukům nic nestane?
Hlavně s přáním, ať se jim daří. Ať jsou na olympiádě úspěšní a akci si užijou. Že tam jsou, je obrovská věc. Jinak samozřejmě, ať se nezraní, zůstanou zdraví a vrátí se nám v dobré formě.
Někteří hráči v pauze vypomůžou partnerskému Frýdku-Místku. Koho se tato možnost týká?
Frýdek je projekt pro naše mladé hráče, pro které má být mezistupněm v přechodu z juniorské do seniorské kategorie. Úroveň první ligy se ale za poslední roky hodně zvedla. Jsou tam ambiciózní týmy, které cílí na postup do extraligy. V extralize máte hráče jako Petr Sikora nebo Matěj Kubiesa, kteří se velmi rychle začlenili do top úrovně, většina juniorů ale musí jít pomalými postupnými kroky.
Kdo z Ocelářů tedy může za Frýdek nastoupit?
Pokud hráč odehraje v extralize více než 26 zápasů, už ho do Maxa ligy poslat nemůžeme. Respektive můžeme, ale už by tam musel ročník dohrát. Toto pravidlo se netýká pouze hráčů juniorského věku. Do Frýdku-Místku tak můžeme zapůjčit jen Petra Sikoru s Matějem Kubiesou a taky Ondru Kacetla, který už dlouho není junior, ale neodehrál zmíněných 26 utkání v extralize.
Právě Petr Sikora a Matěj Kubiesa jsou nyní v olympijském kempu, kde je do tréninku povolal Radim Rulík. Pro oba je to velká odměna, že?
Určitě! Jsem za kluky moc rád, zasloužili si to. Je to ocenění za to, jaký progres udělali. U Sikiho, který byl kapitánem stříbrné dvacítky se dalo čekat, že bude v hledáčku trenérů A reprezentace, ale za mě je Matěj Kubiesa skokan roku. Začínal ve Frýdku-Místku a ještě v srpnu neměl ani jistou nominaci na juniorský šampionát, byl pouze mezi náhradníky. Jeho vzestup byl ale velmi rychlý.
Jak Oceláři vyplní takřka měsíc bez hokeje?
Hráči dostali týden volna. Trénovat zase začnou v pondělí 9. února. Přirovnal bych to k období srpna, kdy hráče čekají větší tréninkové dávky, aby nabrali fyzickou kondici do finiše sezony. Ten bude doufejme dlouhý a náročný. Přípravná utkání neplánujeme. Zápasů jsme už v sezoně odehráli hodně, spíše sázíme na odpočinek a kvalitní trénink. Některé hráče máme na olympiádě, další budou ve Frýdku. Nedávalo nám smysl domlouvat nějaké přípravné zápasy.
