Komentář k zápasu
Úvod zápasu byl vzhledem k jeho důležitosti spíše opatrný, v úvodních desítkách sekund měl náznak šance z předbrankového prostoru Marcinko. Jinak se žádný velký nápor domácích hráčů jako v utkání číslo pět nekonal. Hosté byli schopni neutralizovat ofenzivní snahu Dynama a to i v přesilové hře, kterou na začátku čtvrté minuty poskytl domácímu týmu za vysokou hůl Roman. Skóre otevřeli domácí, ale až v polovině deváté minuty, když za Kacetla zaplulo nepříliš nebezpečné nahození Petera Čerešňáka od modré čáry. To třinecký brankář buď přes bránícího kolegu neviděl, nebo někdo z hráčů před ním trajektorii puku upravil – o aktivní clonění se snaží Rákos.
Domácí Pardubice ale nevedly příliš dlouho. Po dvou a půl minutách šel v útočném pásmu puk rychle z hole na hůl členů čtvrté útočné formace, zakončujícím a skórujícím hráčem byl z pravé strany Erik Hrňa, který trefil horní patra Willovy branky. V následujícím fragmentu první třetiny se hrála naprosto vyrovnaná partie. Hosté dostali šest minut před první sirénou také možnost hrát proti oslabenému soupeři, ale přesilovka se jim moc nepovedla – až v jejím závěru se dvěma svižnými střelami prezentoval Chmielewski.
V prvních minutách druhé třetiny byla k vidění velice opatrná hra a to na obou stranách. Pardubice byly možná častěji na puku a byly též schopny uzavřít Oceláře v jejich pásmu, ale nebezpečné situace a vlastně ani střely na branku nebyly prakticky k vidění. Třinečtí ožili po Zohornově vyloučení. Druhá přesilovka v zápase se jim, byť ji také nevyužili, povedla mnohem víc než ta první. Několika nebezpečnými střelami ze svého stanoviště se prezentoval Růžička.
Otáčku ve skóre zařídil pro Oceláře jeden z nejméně očekávaných střelců – lotyšský obránce Kārlis Čukste z podobného místa, z jakého v zápase číslo pět vyrovnával, vstřelil druhý gól Třince. Puk mu poslal po modré čáře Kurovský a Willovi dokonale zakryl výhled jeho spoluhráč Dvořák. Teprve po druhé brance hostů ožila i domácí strana, která do té doby měla za druhou dvacetiminutovku jednou přesnou střelu mezi tři tyče. Možnost vrátit se rychle zpět do tempa následně nabídnul Dynamu Hudáček, který trefil Sedláka a dostal menší trest za napadení. Domácí si v přesilovce vytvořili dvě dobré šance, ale Kousal střelou z levého kruhu trefil tyč a Říčka nenaložil ideálně s Hykovou křížnou přihrávkou před branku. Po dvou třetinách tak Třinec vedl nejtěsnějším rozdílem.
Na začátku třetí třetiny domácí začali šroubovat tempo. Není divu, ztráceli branku a potřebovali se nutně dotáhnout. V prvním fragmentu třetí třetiny jsme sledovali pasáž zhruba šestiminutovou, kdy nedošlo k přerušení hry. Oceláři se ve strhující části třetí třetiny rovněž prezentovali velmi svižným hokejem a oba týmy si vytvořili jednu velkou šanci. Při střídání Třineckých ujel do šance Hyka, na druhé straně kombinace mezi Chmielewskim a Růžičkou skončilo nepřesnou střelou druhého jmenovaného. V dalších minutách pochopitelně měli více ze hry domácí – do šance se před branku tlačil extřinecký David Musil, kterému adresoval neúspěšně přihrávku před branku bratr Adam.
V následujících minutách se angažovali v útočné tvorbě pochopitelně hlavně hráči domácího Dynama. Přesto dokázali Slezané několikrát provětrat prostor před Willem, aktivní v tom byl hlavně Kurovský. Na domácí straně si šance vyrobili třeba Poulíček nebo Říčka. V této situaci jsme vstupovali do poslední pětiminutovky třetí třetiny, kdy si po Čerešňákově střele šel za dorážkou a v šanci díky tomu byl opět David Musil. Oceláři se v závěru dostali pod velký tlak domácích, kteří veškeré zbývající síly vrhli do útoku, a několikrát viselo vyrovnání na vlásku. Například při Kousalově střele do tyče a hlavně při Hykově trestném střílení tři sekundy před koncem za posunutí branky Kacetlem. Slezané všechny šance domácích odrazili a mohou slavit pátý postup do finále v řadě. Konečný stav série – Dynamo 3, Oceláři 4!
Ohlasy trenérů
Radim Rulík (hlavní trenér HC Dynamo Pardubice): „Strašná škoda, že to, co jsme ze sebe dokázali vymáčknout ve třetí třetině, jsme alespoň z 95 procent nedokázali v prvních dvou třetinách. Úplně nám nešly nohy, možná tíha okamžiku. Představovali jsme si, že to z naší strany bude dravější, živější, odvážnější. Ale bohužel. Vedli jsme, ale nechali jsme si dát dva góly. Zejména druhý byl přitom z kategorie, že se mu dalo předejít. Ve třetí třetině jsme do toho šli po hlavě a hráči tam nechali všechno. Byla tam tyčka a vyvrcholilo to samostatným nájezdem, který jsme neproměnili. Třinec byl ale skvělý, hrálo se ve skvělých atmosférách a zápasy byly vyrovnané. Furt se to tahalo a závěr lépe zvládl Třinec, kterému gratuluji k postupu. Musíme to přijmout. Oba týmy byly silné a rozhodovaly drobnosti a maličkosti. Třinec využil svých zkušeností.“
Zdeněk Moták (hlavní trenér HC Oceláři Třinec): „Dnešní utkání kopírovalo všechna, která byla v sérii. Vývoj byl podobný. Ve třetí třetině, po komerční přestávce, jsme se bránili drtivému tlaku domácích, který vyvrcholil nájezdem. Jsem šťastný a veselý, že jsme uspěli. Série byla výborná, děkuji Pardubicím, že i díky nim to byla ozdoba nejen pro diváky u televizí, ale i v hledištích. Byla to skvělá propagace hokeje.“
