Komentář k zápasu
Vstup do prvního hutnického derby vyšel lépe domácím Ostravanům. Vítkovičtí se dostali do několika šancí, měli k dispozici dvě přesilovky. Ty však zůstaly nevyužity, skóre se tedy neměnilo. Postupem času se do tempa dostali také třinečtí Oceláři. Obrovskou šanci prosadit se měl v předposlední minutě první periody Lukáš Zíb. Ten se jako blesk z čistého nebe zjevil před Málkem, Zíbova střela však nechala jen vyniknout lapačku domácího brankáře.
Na neúspěšný pokus poté mohli odpovědět domácí hokejisté. V závěrečné minutě první třetiny se kotouč dokonce dostal za Hamerlíkova záda. Tam se ale černá guma dostala nepovoleným způsobem, gól neplatil. Na branky si tedy diváci v téměř zaplněné ČEZ aréně museli počkat do poloviny druhé dvacetiminutovky. Tu začali lépe domácí, byli to však Oceláři, kdo udeřil jako první. Třinecké druhá formace dostala Vítkovice pod tlak, toho dokázal zužitkovat Martin Lojek. Jeho branku musel posvětit i videorozhodčí, vše nakonec bylo v pořádku. Vstřelený gól nakopl Oceláře k vyšším obrátkám, odměnou Slezanům byla druhá gólová radost.
Třetí formace dostávala domácí defenzívu pod enormní tlak, který pramenil druhým gólem v Málkově síti. Ukázkovou souhru po ose Rákos – Polanský k volnému Tomáši Klimentovi, který střelou z první propálil bezmocného brankáře domácích. Vítkovičtí se ale dokázali velmi rychle oklepat a za čtyřicet vteřin kontrovat. Na rozdíl jediné branky z pohledu Ostravanů korigoval Vladimír Svačina.
Za dalších pět minut mohli Oceláři opět odskočit do dvoubrankového vedení, když po faulu Romana jel Martin Adamský trestné střílení. Třinecký rychlonohý forward vyzkoušel kličku do bekhendu, na Málka ale vyzrát nedokázal. Do závěrečné periody tak šli s jednobrankovým vedením Slezané. A hned po čtyřiceti minutách poslední dvacetiminutovky mohli vést o dvě branky. Do protiútoku se dostal Martin Růžička, ten ale Málka překonat nedokázal.
Postupem času se čím dál víc ke slovu drali domácí. Vítkovičtí dokázali dostávat Oceláře pod tlak, kýženou branku ale ne a ne vstřelit. Nejblíže ke srovnání měl Karol Sloboda, toho ale s vypětím všech sil vychytal Peter Hamerlík. Snaha vsítit branku na straně Vítkovic ale měla svou slabinu, otevřená zadní vrátka. O využití této příležitosti se Oceláři pokusili hned několikrát, ale ani Klimenta, ani Růžička nedokázali propálit domácího gólmana.
V závěru zápasu ještě vítkovický kouč sáhl ke hře bez brankáře, ta se mu nakonec stala osudnou. Za domácí obranu si nabruslil Martin Růžička, jenž od útočné modré poslal puk do odkryté branky, čímž pečetil vítězství Ocelářů Třinec.
Ohlasy trenérů
Mojmír Trličík (Vítkovice Steel): První třetina byla z naší strany výborná, byli jsme lepší. Měli jsme hodně šancí, brankář soupeře měl snad šestnáct zákroků a k tomu jsme dali dvě tyčky. Aktivita, kterou po hráčích požadujeme, tam byla, stejně tak tam ale byla i neproduktivita. Třinec je výborné mužstvo, které každé zaváhání dokáže potrestat. To se jim ve druhé třetině povedlo. Proti tak silnému soupeři je těžko dohánět manko, nebo snad otočit zápas. Ve třetí třetině, ačkoli to bylo jen o jednu branku, oni věděli, že mají sílu a sebevědomí to ubránit a dotáhnout zápas do vítězného konce. To se Třinci povedlo, nezbývá než jim poblahopřát. My se z toho musíme rychle otřepat a jít dál.
Pavel Janků (Oceláři Třinec): Dnes bych chtěl pochválit celý tým za dobrý kolektivní výkon, vyzdvihnout bych navíc chtěl výkon Petera Hamerlíka, který nás dnes hodně podržel. Jak jsme od domácích očekávali, měli výborný nástup. Peter tam chytil tři, čtyři vyložené šance, díky němu jsme ten úvod přečkali. Ve druhé třetině jsme dali dvě branky, v poslední dvacetiminutovce jsme to chtěli zavřít. To se nám povedlo a vyhráli jsme. Dnes jsme byli o kousíček lepší.
