Komentář k zápasu
Nevídaná branka rozhodla o vítězství třineckých Ocelářů také ve třetím čtvrtfinále s Vítkovicemi. O vítězství 2:1 rozhodl ve 45. minutě sváteční střelec David Musil, od jehož brusle se odrazila zpátky za brankovou čáru střela Michala Kovařčíka, která orazítkovala všechny tři tyčky domácí klece. Tým trenéra Václava Varadi má k dispozici tři postupové mečboly, první bude v Ostravar aréně servírovat už ve čtvrtek v 17:00.
S přesunem na ostravský led sice v sérii příliš branek nepřibylo, ale hra obou mužstev přece jen od úvodních minut nebyla tak opatrná jako v třineckých zápasech. Naopak: Rivalové se do sebe pustili velmi odvážně, otevřené hře nejspíš pomohla i velmi brzká třinecká přesilovka. Oceláři měli v úvodní třetině herně a taky střelecky navrch, jenže podobně jako doma, ani v Ostravar Aréně dlouho nemohli najít recept na výborného brankáře Aleše Stezku.
V první vážnější šanci se ocitl Dravecký, který ale po akci Michala Kovařčíka trefil pouze beton vítkovického brankáře. Vítkovice mohly kontrovat dvakrát po akcích vedených Lakatošem, Kacetl ale nejprve na jeho tečovanou ránu od mantinelu nic neviděl, ale puk ho zasáhl do výstroje, vzápětí v přečistění dva na jednoho nejproduktivnější hráč Ridery nepropasíroval přihrávku přes výborně clonícího Douderu.
Vůbec největší šanci úvodní dvacetiminutovky si tak na jejím konci vytvořili hosté. Po akci Hrehorčáka zakončoval zblízka Roman. Zatímco se část třinecké střídačky radovala z gólu, ostravská aréna jen zahučela. A puk za brankovou čárou neskončil.
Na góly si tak necelých sedm a půl tisíce diváků muselo počkat až skoro do poloviny zápasu a jako první jásal kotel červených barev. Běžela 29. minuta, když třetí útok Ocelářů sehrál hezkou kombinační akci, na jejímž konci byl Erik Hrňa, který z brankoviště doslova protlačil puk přes výstroj Stezky do sítě.
Jen o pár minut později mohl zvýšit po akci Vrány vedení Kundrátek, to už se na ledě začalo taky trošku přiostřovat a hrálo se chvíli čtyři na čtyři. Oceláři totiž nejprve dostali k dispozici přesilovou hru po přehnané hrubosti Lakatoše, o kterou vzápětí přišli faulem Svačiny, který zase zatáhl za záchranou brzdu, když po špatně odraženém puku uháněli domácí do přečíslení.
Právě tento faul Svačiny ale Vítkovice dokázaly potrestat, ve zkrácené přesilovce nejprve obrana Ocelářů zablokovala dvě střely z dálky, když se ale kotouč posunul na levou stranu přímo do rány Janu Bernovskému, nepomohl jim už ani Ondřej Kacetl. Třinecký gólman si sice na puk sáhl, zastavit ho ale nedokázal.
Zápas tak musela zase rozhodnout až závěrečná třetina a v ní vystřídal na třinecké straně během pár vteřin pocit zmaru a obrovské smůly výbuch vítězné radosti. Krásná rána Michala Kovaříka z levého kruhu totiž zahrála velmi hlasitě o všechny tři tyčky Stezkovy branky a pak i do brusle dojíždějícího Davida Musila, od něhož se puk vrátil do branky. Oceláři vedli 2:1 a mohli začít ve středním pásmu čekat na to, co vymyslí soupeř.
Také Vítkovice rozezvonily brankovou konstrukci, po nenápadné ráně Lakatoše ale takové štěstí neměly. Puk se totiž od horní tyčky odrazil jen do ochranné sítě za Kacetlem. A to byla taky zřejmě poslední vážná šance domácích. V závěrečných vteřinách to Vítkovice ještě zkusily také při hře bez brankáře, ale byl to David Musil, kdo se málem dočkal i svého druhého gólu, místo prázdné klece ale třinecký tvrďák trefil jen boční konstrukci branky. Další snahu o tlak domácích už obrana Ocelářů za pomoci Kacetla zvládla.
Ohlasy trenérů
Miloš Holaň (trenér Vítkovic): „Podobný průběh jako v předchozích dvou zápasech. Snažíme se, bojujeme, ale Třinec jde vždycky do vedení. Nás pak stojí spoustu sil, abychom vyrovnali. Místy jsme byli lepší, místy nás zase držel Aleš Stezka. Chybí nám jeden gól. I trošku štěstí. Dali jsme břevno, měli jsme samostatný nájezd, neproměnili jsme a na hráčích je potom vidět tíha. Rveme to na sílu, ale nemáme lehkost, kterou bychom potřebovali v zakončení. Za tři zápasy jsme dali góly jen v přesilovkách, potřebujeme utkání překlopit na svou stranu při hře pět na pět. Poslední krok bývá pro soupeře nejtěžší, my se mu to budeme snažit udělat co nejhorší.“
Václav Varaďa (trenér Třince): „Těší mě výsledek, vést 3:0 na zápasy je super do dalšího utkání. I když náš výkon se mi v globálu moc nelíbil. První dvě třetiny to nebylo z naší strany ono. Ale po našem druhém gólu ve třetí části už jsem na hráčích viděl, že to dáme. Když jsme hráli zodpovědně, tak jsme domácí nepouštěli do velkých šancí, s výjimkou samostatného nájezdu Lakatoše. Znovu to bylo vyrovnané, urputné, možná jsme byli malinko šťastnější, ale bereme třetí bod.“
