Komentář k zápasu
Oceláři první extraligové utkání v kalendářním roce 2024 začali náznakem šance, když Nestrašil z pravé strany posílal puk do brankoviště, kam natahoval hůl Pánik. Rychlejší byla ovšem hokejka brankáře domácích Růžičky. V sedmé minutě se mladoboleslavské obecenstvo radovalo poté, co Fořt před Mazancovou brankou ťuknul do Lantošiho přihrávky – radost to byla planá, kotouč totiž skončil na brankové síťce zvenčí. V deváté minutě bylo publikum svědkem nejprve šance Miloše Romana a na druhé straně vidělo Dvořáčkovu příležitost. Domácí útočník píchl do puku před vyjíždějícím Mazancem a kotouč skončil na tyči hostující branky.
V jedenácté minutě domácí bránící hráč překazil akci dva na jednoho Růžičkovi přihrávajícímu na Voženílka. Hosté pak nevyužili přesilovku po jediném faulu první třetiny – na trestné byl Malát. V sedmnácté minutě otevřel skóre Daniel Kurovský, který pro Jana Růžičku nechytatelným způsobem usměrnil Marinčinovo nahození od modré. Hosté vedli ale pouze jednadvacet sekund – Filip Pavlík se na modré čáře na pravé straně opřel do puku a ukázal, že proti mateřskému klubu se umí trefit. První třetina tak skončila vyrovnaným skóre.
V prvních minutách prostřední hrací doby byli diváci svědky opatrné hry. Oba týmy se uchylovaly spíše k nahazovaným kotoučům a snaze o teče či dorážky v předbrankovém prostoru, ale vzhledem k tomu, že tato snaha nebyla dostatečně důrazná, velké šance jsme neviděli. Puk na Mazance sice poslal třeba Pyrochta či Järvinen, velké šance se ale nezrodily. Nebyly k vidění ani při delším tlaku třinecké formace číslo tři, Vrána se svými křídly nicméně nadělali trochu zmatků před Janem Růžičkou. Následně byl vyloučen druhý domácí hráč a hosté za třináct sekund využili přesilovou hru, když Daniel Voženílek citlivě nastavil hůl pasu Martina Růžičky.
Podle podobného vzorce jako v první třetině se jali po inkasované brance útočit domácí – Mazanec musel zhruba během minuty po vstřelené brance čelit dvěma těžším střelám Boleslavi. Hned potom se na druhé straně tlačil do zakončení Hrehorčák a k dorážkám poté ještě i jeho spoluhráči. Ve zbývajícím průběhu druhé třetiny byli mírně aktivnější domácí, ale do vyložených šancí se neprotlačili. Nejvýraznější příležitost se rýsovala Dvořáčkovi, který si před Mazancovo brankoviště sjížděl na přihrávku od Rohdina z rohu. Gól však v prostřední třetině padl jediný.
Úvod třetí třetiny byl v režii domácích, kteří s vědomím toho, že s Oceláři po čtyřiceti minutách prohrávají o jediný gól a cenný bodový zisk z domácího ledu, jež ve své pozici na dně tabulky zcela nezbytně potřebovali, byl nadosah, zvýšili obrátky. V úvodu závěrečného dějství normální hrací doby měl náznak šance Rohlík. Následovala dlouhá několikaminutová pasáž plynulé hry bez přerušení, kdy domácí sice byli opticky aktivnější, častěji drželi puk i častěji pobývali ve svém útočném pásmu, avšak příliš mnoho nebezpečných pozic či dokonce gólových šancí si nevytvářeli.
Do závěrečné desetiminutovky normální hrací doby tak oba týmy vstupovaly stále za těsného vedení Ocelářů. Hostující hráči byli schopni efektivně čistit předbrankový prostor a domácí se do žádného tlaku stále nebyli schopni dostat. To se změnilo až sto sekund před třetí sirénou, když při jedné z mála ošemetných situací kolem třineckého brankoviště se hosté dopustili první faulu v utkání, domácí navíc odvolali brankáře Růžičku a přesilovou hru devět sekund před koncem třetí třetiny využil Tomáš Fořt. Zápas tak dospěl do prodloužení, ve kterém rozuzlení, přes řadu zajímavých šancí, nepřišlo. I druhé utkání v Mladé Boleslavi v této sezóně tak za stavu 2:2 došlo do samostatných nájezdů, které rozhodl pokus Daniela Voženílka. Konečné skóre tak zní Bruslaři 2, Oceláři 3.
Ohlasy trenérů
David Havíř (Ml. Boleslav): “Navážu na pana Motáka. Vyrovnané utkání. Z našeho pohledu nám ve druhé třetině trochu nejezdily nohy, museli jsme o přestávce zvednout hlas. Třetí třetiny od nás byla lepší. Gratulace do kabiny, pomohli jsme si vyrovnávacím gólem deset sekund před koncem. V prodloužení se hrálo na obě strany, Třinec měl možná trochu víc šancí. Nájezdy jsou loterie. Gratulujeme soupeři, ale bod bereme a díváme se k dalšímu zápasu.“
Zdeněk Moták (Oceláři Třinec): „Před pár týdny to byl stejný výsledek, ale jiný průběh. Tentokrát jsme většinu zápasu vedli, ale utkání to bylo vyrovnané. Vzalo nám spoustu sil. Jsme rádi za to, že odsud odvážíme dva body.“
