Komentář k zápasu
Oceláři zahájili druhé utkání této sezóny na ledě Plzně dobře, už po pár sekundách byli v pásmu a před brankou moc nechybělo, aby se dobře zorientoval Voženílek. Po minutě byl následně vyloučen Laakso a hosté měli přesilovku. Tu nevyužili a navíc jim v závěru ujel Söderlund, kterého před brankou nedovoleně zpracovával Voženílek. I domácí pak tedy hráli přesilovku, ale stejně jako Oceláři bez gólového efektu. Ten přišel chvíli po návratu vyloučeného třineckého forvarda na led, když v předbrankovém prostoru vhodně vložil hůl do Laaksovy střely Petr Straka. Třinečtí mohli být okamžitě zpět v zápase – o minutu později měl spoustu prostoru tvrdě vypálit Marinčin, ale slovenský bek trefil pouze Pavlátovu tyč.
Na konci osmé minuty ověřil platnost hokejového klišé „nedáš – dostaneš“ Jan Piskáček, když vypálil z prostoru mezi modrou čárou a vrcholem kruhů a trefil horní patra Mazancovy branky. Hosté pak působili opařeně, navíc se museli bránit dalšímu oslabení, když před brankou fauloval Marinčin. V této přesilovce si ale zadělal na disciplinární řízení domácí Mertl – po vhazování totiž agresivně strčil do čárového rozhodčího, kterému zřejmě zazlíval špatně vhozené buly, a od hlavních sudí vyfasoval trest do konce utkání. Žádný další gól pak ve zbytku první třetiny nepadl, byť především domácí měli ještě pár zajímavých střeleckých pozic. V závěru začaly trochu akcelerovat emoce, po jedné aktivnější diskuzi na ledě byli společně vyloučeni Lev s Nedomlelem.
Druhá třetina následně značně zhodnotila akcie třineckých hokejistů v tomto utkání a umožnila jim nadále mít ambice na zajímavý výsledek z Plzně. Bude to znít paradoxně, když popíšeme první důležitou akci druhé dvacetiminutovky – a sice pohlednou akci Tima Söderlunda, který s pukem na holi vyjel zpoza branky a na první tyč prostřelil Mazance potřetí. O dvě a půl minuty později ale Daniel Kurovský vložil šikovně v mezikruží hůl do přihrávky Nestrašila zleva a bylo to o dva góly. Vzhledem k času utkání pro Třinecké hratelná varianta. Těsně před půlkou bylo vyrovnáno poté, co se stejný hráč, tedy Daniel Kurovský, dobře zorientoval a střelou pod ledem poslal do Pavlátovy branky druhý puk po Marinčinově nahození. Hned o minutu později mohli hosté vyrovnat, ale ani Doktor, ani následně ze slotu Adámek netrefili síť v plzeňské brance.
Oceláři pak nevyužili další šanci – hokejovou standardní situaci, tedy přesilovou hru, kterou hráli po Zámorského držení teprve druhou v zápase. Vyrovnáno bylo tři minuty před pauzou, když ideální puk před Pavláta dostal Martin Růžička a hráč jeho kvalit se z takových pozic mockrát nemýlí. Domácí sice proti regulérnosti branky vehementně protestovali, ale rozhodčí neshledali důvod Růžičkův gól neuznat. Třinecký forvard se díky této trefě osamostatnil na pátém místě historických střeleckých tabulek české extraligy. Když se zdálo, že maximem, co Slezané z druhé třetiny vytěží, bude smazání tříbrankového manka, přišla devadesát sekund před pauzou hrubka Söderlunda, kterou ze slotu proměnil ve vedoucí gól hostů Richard Pánik.
Do třetí třetiny domácí nasadili do branky místo reprezentačního brankáře Pavláta Hlavaje, ale zpočátku moc práce slovenský internacionál neměl. Aktivní byli především Plzeňští, kteří chtěli odčinit náskok promrhaný v dřívějším průběhu. Škoda dostala na začátku závěrečné dvacetiminutovky normální hrací doby přesilovku po faulu Vrány, ale nehrála ji dlouho – po půlminutě musel unikajícího Čacha zastavit Zámorský. V této pasáži s nestandardním počtem hráčů na ledě gól nepadl, domácí se vyrovnávací branky dočkali až v dalším průběhu třetí třetiny – Filip Jansa z pravé strany trefil přesně pod horní Mazancovu tyč. Oceláři následně neproměnili dvě obrovské šance vzít si zpět ztracené vedení. V akci dva na jednoho nabil Vránovi Kurovský a následně poslal puk před branku Čachovi Dravecký.
Hosté své velké šance na vedoucí branku nevyužili, na druhé straně ale opět zahřmělo dle známé pověry – na levý kruh dostal nabito z pravé strany David Kvasnička a trefil se přesně k tyči třinecké brány. Pro závěr normání hrací doby tak byly karty rozdány jasně – Oceláři potřebovali aspoň gól, aby z hokejové divočiny na západě Čech neodešli s prázdnou. Slezané zvedli aktivitu a šance k tomu měli, nadějné situace se rodily především v předbrankovém prostoru, kde byl aktivní při dorážkách Kurovský, individuální akcí ze středního pásma se snažil prosadit plzeňský odchovanec Jeřábek. Dvě minuty před třetí sirénou trenérský štáb hostující družiny sáhl po time outu a zvolil možnost hrát power play. Oceláři v něm předvedli obrovský nápor a do poslední sekundy sahali po vyrovnávací brance. K tomu ale nedošlo – konečné skóre tak platí: Škoda 5, Oceláři 4.
Ohlasy trenérů
Petr Kořínek (Plzeň): „Velmi dobrá první třetina, dali jsme dvě branky a věděli, že se Třinec zlepší. Pak jsme vstřelili i třetí gól a ten nás paradoxně dostal do útlumu. Udělali jsme dvě, tři chyby a pustili soupeře do tlaku, které zúročil v branky. Z 3:0 to bylo 3:4, ale dál jsme věřili. Kluci to odbojovali, štěstí se k nám přiklonilo. Bylo to hektické a bláznivé utkání. Já chválím tým za bojovnost i emoce, všechno v naší hře bylo.“
Zdeněk Moták (Oceláři): „Měli jsme špatný vstup do utkání a nakonec i konec. Udělali jsme příliš mnoho chyb v našem obranném pásmu. Z naší strany byla dobrá druhá třetina, ve třetí jsme si vytvořili pár kvalitních gólových příležitostí, neproměnili jsme je, zatímco domácí ano.“
