Komentář k zápasu
V nejkratším možném čase a bez jediné porážky. Třinečtí Oceláři jsou prvním extraligovým semifinalistou letošní sezony a vylepšují svou historickou bilanci s největším regionálním soupeřem ve vyřazovací části. Vítkovice dokázali v play off vyřadit už popáté.
V posledním čtvrtém zápase ale museli vůbec poprvé v celé čtvrtfinálové sérii otáčet stav, Vítkovice totiž začaly zápas lépe a aktivněji. Při ráně Nestrašila domácím navíc pomohla tyč a ve třinácté minutě je ránou z dálky, u které Kacetl nic neviděl, poslal do vedení obránce Ruslan Pedan.
Stejně jako ve všech ostatních zápasech nechali rozhodčí volnější metr, o emoce na ledě i v hledišti tak v Ostravar aréně nebylo nouze. Oceláři se ale hráči soupeře nenechali strhnout a hráli dál trpělivě podle plánu.
Klíčové momenty přinesla polovina zápasu. Vítkovice po obrovském závaru nejprve dostaly kotouč do sítě, radost Rastislava Deje ale byla předčasná, rozhodčí totiž ztratili puk z dohledu a krátce před jeho dorážkou hru přerušili. A pak už přišel bleskový obrat Ocelářů.
Ve třicáté druhé minutě po dlouhém tlaku Tomáš Kundrátek nejprve napálil kotouč jen do horní tyčky, ale k dorážce se důrazně přes bránícího Solovjeva dostal Michal Kovařčík a v leže dotlačil kotouč podél betonu Aleše Stezky. Ostravar Arena se ze šoku ani nestačila rozdýchat a Oceláři dokonce vedli. Marko Daňo si totiž podél Solovjeva krásně prohodil puk a nádhernou kličku završil přesnou střelou z levého kruhu do vzdálenějšího rohu. Oba třinecké góly od sebe dělilo jen 85 vteřin.
Stav 2:1, jakým Oceláři porazili Vítkovice i v předešlých dvou zápasech série, byl konečný. Třinec se s vedením v zádech stáhl do středního pásma a Vítkovice měly problém se pozornou obranou prokousat do vážnější příležitosti. V závěrečné třetině jim k tomu nepomohla přesilová hra ani závěrečná, poměrně dlouhá, hra bez brankáře. V ní Kacetl několikrát neviděl na rány z dálky, puky ale třineckou branku míjely.
Oceláři potřetí za sebou postupují do semifinále soutěže, potřetí v řadě prošli čtvrtfinále suverénním způsobem 4:0 na zápasy. Už teď je jisté, že Oceláři začnou semifinále na vlastním ledě zápasy 3. a 4. dubna. Na jméno svého soupeře ale budou muset čekat v závislosti na vývoji ostatních sérií.
Ohlasy trenérů
Miloš Holaň (HC Vítkovice Ridera): „Před našimi fanoušky, kteří byli vynikající, jsme chtěli předvést obětavý výkon a být aktivní. Šli jsme do vedení, ale po dvou chybách ve druhé třetině jsme o náskok přišli. Ve třetí části už to bylo bušení do vrat. Měli jsme sice naději na srovnání ve dvou přesilovkách, ale nevytvořili jsme si prakticky vůbec nic. Potýkali jsme se s produktivitou. Za čtyři zápasy série jsme dali tři góly. Do čtvrtfinále jsme šli prakticky bez odpočinku a vydali jsme úplné maximum. Série skončila 0:4, sportovně blahopřeji Třinci k postupu. Hráčům nemám co vytknout, za sezonu je naopak musím pochválit. Projít přes předkolo a hrát vyrovnaně s Třincem je pro nás úspěch. Nebyl to žádný propadák.“
Václav Varaďa (HC Oceláři Třinec): „I přesto, že jsme prohrávali, jsme si v první třetině vytvořili spoustu šancí. Ty jsme ale neproměnili, což nás provázelo celou sérii – vytvářeli jsme si spoustu příležitostí, ale nedávali jsme branky. Kluky jsme nabádali, aby vytrvali v tempu a musím říct, že za to vzali. Ve druhé části jsme obrátili výsledek, ve třetí jsme zápas zkušeně kontrolovali a dotáhli ho do vítězného konce. Dobře jsme se popasovali s poctivě bránícím soupeřem, který nám to udělal těžké. Překvapilo mě, kolik síly měli vítkovičtí hráči při bránění. Musím ocenit naši hru pět na pět, trpělivost a vytrvalost hráčů, obrannou hru i přínos gólmana.“
