Komentář k zápasu
První třetina druhého opakování finále z jara 2019 nabídla několik šancí na obou stranách a trochu nervózní úvod utkání. Nejprve zápas z hlediska šancí otevřeli hosté – po Hrehorčákově pokusu, který Hrachovina vyrazil před sebe, mohl do odkryté branky dorážet Vrána, ale při dorážce byl zablokován. V páté minutě předvedl zkrat liberecký Adam Musil, který nejprve nevybíravě atakoval hlavu Ondřeje Kovařčíka v souboji u mantinelu a pak proti bratru Michalovi shodil rukavice. Tyto dvě situace rozhodčí vyhodnotili tak, že liberecký hráč dostal dvakrát osobní trest a zápas pro něj skončil. Oceláři přesilovku nevyužili, naopak na konci oslabení mohl skórovat Lenc, který ukořistil u Kváčovy pravé tyče puk po nešťastném odrazu při třinecké rozehrávce. Úvodní třetina nabídla několik nervózních okamžiků. Kromě výpadu libereckého z bratrů Musilů na začátku zápasu ještě třeba strkanici mezi Šmídem a Hrehorčákem ze začátku šestnácté minuty.
V prostřední hrací době byl k vidění vyrovnaný boj. Ve třetí minutě si připsal první větší šanci v této části hry Hudáček, který se snažil o dorážku Knotovy vyražené střely, ale třinecká obrana se ubránila. Oceláři pak měli k dispozici přesilovku po faulu Krenželoka – kromě několika nebezpečných pokusů, či spíše náznaků, si hosté nic nevytvořili. Naopak na konci přesilovky fauloval Vrána a nabídl stejnou šanci Libereckým. Bílí Tygři si pak vytvořili dva dobré střelecké pokusy či pozice, ale ani z větší z nich, úniku Vlacha ze strany, nic nebylo. První gól zápasu nakonec padl z nenápadné pozice. Hanousek poslal na Kváču puk od modré čáry, který lehce nadzvedl Petr Kolmann, aby mohl zaplachtit za záda hostujícího brankáře. Zápas se od druhé třetiny kouskoval a místy byl velmi nervózní, což se ukázalo i po druhé siréně, když se do konfliktu dostaly dvojice obránců Šmíd – Knot a Gernát – Kundrátek. Rozhodčí situaci vyřešili domluvou a neměla žádný dopad do třetí části hry.
Třetí třetinu začali mnohem aktivněji domácí hokejisté. Na začátku čtvrté minuty se dorážkou z předbrankového prostoru prosadil Jan Šír. Hostující trenérský tým viděl ze svého pohledu před gólovou situací hru vysokou holí domácích hráčů, vzal si trenérskou výzvu, ale rozhodčí platnost branky potvrdili. Oceláře jako by tato branka zlomila, protože hned o půl minuty později se po rychlé kombinaci střelou z ostrého úhlu prosadil Michal Birner. Jestli ne Šírova branka, pak gól Birnera měl zcela jistě zásadní vliv na další průběh zápasu. Už po dalších pětasedmdesáti sekundách překonal po samostatné akci vystřídavšího Nicka Malíka Marek Zachar. Nutno podotknout, že s nešťastným přispěním dojíždějícího třineckého bránícího hokejisty. Zápas se od tohoto momentu už jen dohrával, o vítězi bylo rozhodnuto. Nezměnila na tom nic ani tři vyloučení Ocelářů, ani trest po Jelínkově faulu a přesilovka pro hostující tým. V početní výhodě Třince ujeli Filippi s Radanem Lencem a druhý jmenovaný po milimetrové přihrávce pověsil do třinecké branky pátý puk.
Ohlasy trenérů
Patrik Augusta (trenér Bílí Tygři Liberec): „Já jsem s výkonem samozřejmě spokojený. Dvě třetiny to bylo hodně vyrovnané utkání, kdy byly oba týmy velice dobře srovnané v obraně. Opticky jsme měli o něco více šancí, kluci blokovali střely a rozhodla naše produktivita ve třetí třetině. Byl to však pro nás velmi těžký zápas."
Václav Varaďa (trenér HC Oceláři Třinec): „Tahali jsme za kratší konec a díky Petru Kváčovi jsme drželi stav 0:1. V první třetině se nám nedařily přesilové hry a to nám trochu sebralo vítr z plachet. Poté Liberec góly jen přidával a my prohrávali hodně osobních soubojů. Proto zaslouženě zůstávají body domácímu týmu. Pro nás to je dlouhá cesta zpět bez bodu."
