Komentář k zápasu
Třinečtí Oceláři po dlouhých třinácti letech postoupili do finále nejvyšší české soutěže, a to způsobem bravurním. V semifinálové sérii se Slavii prohrávali již 1:3 na zápasy, přesto si vynutili sedmý zápas, a ten sehráli exibičním způsobem.
V první třetině to ale na snadnou práci rozhodně nevypadalo. Oceláři sice vlétli do zápasu jako uragán a už ve 47. vteřině zápasu vedli zásluhou přesné rány Davida Květoně 1:0, jejich další velký tlak ale zbrzdila velká nedisciplinovanost.
Slavia se dlouhou početní výhodou, způsobenou dvěma po sobě jdoucími tresty, vrátila do zápasu, ale nedokázala proměnit obrovité šance, které hrály klíčovou roli v dalším průběhu hry. Třinečtí zatažení do velké defenzívy odolali nájezdu Kadlece, dorážce Svobody i pokusu mladičkého Jaškina.
Těžko bylo Třineckým i okolo první přestávky. Radek Bonk vyfasoval čtyřminutový trest za vysokou hůl a hromy bily na obou stranách. Na začátku početní výhody ujížděl v poslabení sám na Kopřivu Adamský, ale ránou mezi betony neuspěl. Pak měli velké šance hosté.
Třinec ale i po přestávce dokázal oslabení ustát a začal pomýšlet na finále. Cestu do bojů o mistrovský pohár nastartoval v přesilové hře ránou od modré Lukáš Zíb. Slavia v tu chvíli nevěděla, kde ji hlava stojí a pouhých 40 vteřin po Zíbově trefě vymetl šibenici Kopřivovy brány i Lukáš Krajíček.
Galakoncert třineckých obránců neměl konce a druhý zářez na své ohnivé čepeli získal znovu Lukáš Zíb naprosto totožnou ránou k levé tyči, což už neunesl ani jindy klidný brankář Miroslav Kopřiva.
Od nástupu Furcha Oceláři upustili aktivní hře a soustředili se zejména na defenzívu. Na Slavii byl patrný zápasový rytmus a jen těžko se dostávala do velkých šancí. Vyjímkou byla loženka Vondrky, který v oslabení obral o puk Zíba a zjevil se sám před Hamerlíkem, ten jeho pokus natřikrát lapačkou zkrotil.
Michal Vondrka si proto na svou branku musel počkat. Na začátku třetí části se mu to povedlo, když využil svou šanci a sám před Hamerlíkem mířil přesně. Třinečtí si v tu chvíli vzpomněli na první semifinálový duel, kdy Slavia totožnou ztrátu málem stáhla.
Další tutovky hosté ale nevyužili a v nabídnuté přesilové hře Oceláři potvrdili svůj postup. Ukázkovou kombinaci na jeden dotek zakončoval k pravé tyči Ladislav Kohn a bylo rozhodnuto.
Na ledě se přitvrdilo, hosté začali dohrávat na hraně faulů a neslo jim to ovoce. Když na ledě ležel otřesený Martin Lojek, Lukáš Endál obkroužil bránu a zasunul puk k volné pravé tyči. To bylo ovšem vše, co se v zápase stálo. Třinecké oslavy začaly, a Werk aréna celou minutu ve stoje vítala po dlouhých třinácti letech finále.
Ohlasy trenérů
Pavel Marek (HC Oceláři Třinec):
Pomohl nám rychlý první gól. Slavia hrála i dnes velice dobře, ale my jsme ve druhé třetině přidali další branky a vedení jsme si pohlídali. Slavia byla ohromně těžký soupeř, hrála výborně organizovaný a fyzicky náročný hokej. Sérií zamíchaly naše prohry v druhém a třetím utkání, kdy jsme měli na výhru. Tým měl vnitřní sílu a věřili jsme, že se dostaneme dál, a to se povedlo. Jsme šťastní, teď je to pro nás obrovská výzva. Musíme se ale rychle zkoncentrovat a vyburcovat k maximálním výkonům.
Vladimír Růžička (HC Slavia Praha):
Věděli jsme, že když to neuhrajeme doma v šestém utkání, tak to bude v Třinci těžké. Naším problémem byly přesilové hry, nedařily se nám ani přesilovky pět na tři. Chyběl nám střelec jako byl v Třinci Růžička. Střídáním gólmanů jsme chtěli dát mužstvu nový impulz. Mužstvo je strašně bojovné. Klukům musím poděkovat za práci, co předváděli v play-off, ale musíme zapracovat na přesilovkách.
