Partnerský klub Nadační fond President Cup Třinecké statistické okénko Klubový informační systém
MISTR 2010/2011
MISTR 2018/2019
MISTR 2020/2021
MISTR 2021/2022
MISTR 2022/2023
MISTR 2023/2024
Pohár prezidenta 2010/2011
Pohár prezidenta 2014/2015
Werk Arena Rozpis ledu Fanshop

Takhle na Werk Arenu vzpomínal Eda Machaczek: Její otevření byla velká událost!

28.05.2025 · Martin Stebel
U příležitosti rozloučení se starým zimním stadionem znovu publikujeme rozhovor s již zesnulým kronikářem klubu Eduardem Machaczkem, který na klubových stránkách vyšel v březnu roku 2014. Jen pár dnů před posledním extraligovým zápasem, který Oceláři na Lesní odehráli.

V tématice historických vzpomínek hokeje pod Javorovým byl zcela bez debat osobou nejpovolanější. 85letý Eduard Machaczek byl s Oceláři téměř celoživotně niterně spjat.

Pane Machaczku, letošní sezona je derniérou staré Werk Areny na Lesní. Kdy vlastně poprvé vznikla myšlenka na stavbu tohoto sportoviště?

O výstavbě zimního stadionu v Třinci začali místní funkcionáři snít už v roce 1949. Teprve ale po patnácti letech v roce 1964 bylo započato s výstavbou, která řešila umělou ledovou plochu na místě ústředního tenisového kurtu v areálu sportovního střediska. Otevřený zimní stadion byl oficiálně uveden do provozu teprve 17. února 1967.


Takto vypadal třinecký zimák po otevření v roce 1967.

Jak významné bylo zahájení provozu zimního stadionu pro třineckou veřejnost?

Otevření zimáku na Lesní byla opravdu velká událost pro celý třinecký region. Na tehdejší dobu to byla skutečně novinka, předtím jsme totiž hráli jen na přírodním ledě. První sezony se ovšem hrály pouze na zimáku bez střechy. Postupem času nám ovšem hodně vadilo, že na led neustále padá listí, občas na nás taky pršelo. Podmínky pro hokej opravdu nebyly zrovna ideální.

Už jste avizoval, že původně na zdejším zimáku scházela střecha. Ta přišla na řadu až několik let poté...

Nároky na provozování zimního stadionu časem zcela logicky stoupaly, a tak se začalo uvažovat o zastřešení a dostavbě potřebných zařízení, jako šaten, klubových místností, sekretariátu, šaten pro veřejné bruslení, bufetu pro diváky a opláštění. Chyběl ovšem nejen dodavatel, ale i projekční připravenost a co hlavně, scházelo finanční krytí. Až po téměř sedmi letech se začalo s výstavbou zastřešení a to konkrétně v roce 1974. Kompletně dokončeno vše bylo teprve 31. prosince 1976.


Mužstvo třineckých "Ocelářů" v roce 1967.

Kteří funkcionáři z tehdejší doby mají zásadní podíl na výstavbě haly a vlastně i rozvoji třineckého hokeje?

Těch důležitých osob bylo více. Nesmíme zapomenout především na ty, kteří stáli u zrodu samotné myšlenky, vybudovat tento hokejový stánek. Výstavba zimního stadionu je bezprostředně spjata s působením ředitelů Třineckých železáren Ing. Boublíkem a poté Ing. Raszkou, kteří svým pochopením a nadšením pro sport se nemalou měrou přičinili o to, že v Třinci byl vybudován stadion, splňující veškeré podmínky nejvyšší hokejové soutěže. Totéž platí o bývalém prezidentovi klubu Ing. Chrenkovi, za jehož působení byl stadion zmodernizován do nynější podoby.

V následující sezoně už budou Oceláři ve zcela novém prostředí. Prozraďte, jak se do multifunkční arény na Frýdecké ulici těšíte?

Bude to pochopitelně po všech stránkách nepopsatelně lepší. Veškeré zázemí pro hráče i realizační tým bude na špičkové úrovni. Byl jsem se už v nové aréně podívat a mohu říct, že vše bude v nejvyšší kvalitě. Také podmínky pro diváky a V.I.P hosty - vůbec se to nedá srovnat se současným stavem. Bude to paráda!