Na konci ledna jsi ukončil angažmá v ruské Soči a dohodl ses na podmínkách s Oceláři, kdy se v Třinci připojíš do přípravy s extraligovým týmem?
Dorazím až na nedělní trénink. Mrzí mě, že jsem nemohl týmu pomoct dřív, ale máme 1,5měsíční dcerku a musel jsem zařídit všechny potřebné papíry, které nešlo nijak odkládat. Už se ale do Třince velmi těším, až se připojím k týmu.
Proč ses rozhodl v KHL skončit a jak těžké bylo vyvázat se v Soči ze smlouvy?
Už delší dobu jsme přemýšleli, že se třemi dětmi bude velmi těžké hrát a žít v Rusku a česká liga je kvalitou v podstatě stejná. Rozvázat smlouvu jednoduché nebylo, ale hodně pomohlo, že v KHL nebylo jasné, jestli se vůbec kvůli nákazám koronavirem bude dohrávat základní část. Díky tomu vznikl prostor pro debatu a vedení klubu s tím souhlasilo.
Proč zrovna Třinec?
Vybral jsem si Třinec z vícero důvodů. Zaprvé je to TOP tým, který má nejvyšší cíle. Zadruhé mě i jako soupeře bavilo do Třince jezdit kvůli fanouškům a atmosféře. No a zatřetí, mám to do Třince blízko ze Slovenska. Cítím, že naše děti potřebují i své babičky a dědy, tohle angažmá umožní rodině být víc pohromadě. Měl jsem na stole nabídky z ciziny i z jiných českých klubů, ale celá rodina jsme byli od začátku rozhodnutí, že chceme být co nejblíže domova na Slovensku.
Těšíš se na to, že si znovu zahraješ v týmu, který má za cíl vyhrávat trofeje?
Byl to samozřejmě taky jeden z hlavních důvodů mého rozhodnutí.
Takže se těšíš i na závěr letošní sezony? Oceláři zatím vedou průběžnou tabulku Tipsport extraligy, veřejnost bude očekávat útok na obhajobu dvou posledních mistrovských titulů.
Samozřejmě! Budu úplně upřímný, tenhle tlak mi v posledních letech chyběl. Ten pravý hokejový tlak, že nic jiného než úspěch týmu se nepočítá. V první řadě ale jdu do Třince týmu pomoct. Uvidím, jakou dostanu od trenéra roli a tu budu chtít plnit.
Těšíš se i na to, že se v Třinci potkáš se spoustou slovenských spoluhráčů?
Je super, kolik Slováků v Třinci působí. Hodně chalanů znám velmi osobně, hlavně na začátku při aklimatizaci v týmu mi snad pomůžou.
V extralize jsi v minulosti působil v Liberci, se kterým jsi mistrovský titul získal. Jak jsi už tehdy Oceláře jako soupeře vnímal?
Třinec byl vždycky velmi nepříjemný soupeř. Ať už na ledě nebo na tribunách. Pamatuju si, že v Třinci se vyhrávalo velmi těžko. Zároveň mám zprávy o tom, že podmínky a zázemí v klubu jsou na úrovni NHL. I to o něčem svědčí.
Hodně fanoušků při oznámení tvého příchodu překvapilo, jak ses zachoval při volbě čísla, které budeš na drese oblékat. Číslo 83, které jsi až dosud nosil celou kariéru, jsi v Třinci nosit odmítl proto, že ho před tebou tady nosil Martin Adamský. Můžeš to trošku rozvést?
Třiaosmdesátka mi samozřejmě přirostla k srdci, ale pár dnů po podpisu smlouvy s Třincem jsem si uvědomil, že ji tady nosil Martin Adamský. A tak jsem okamžitě řekl, že nějaká hierarchie musí být v týmu zachovaná. Martin byl jednou z tváří Ocelářů poslední dekády, proto si myslím, že by to číslo ještě na chvíli mělo zůstat jeho. Vzal jsem si číslo 63, to je rok narození mého táty.