Komentář k zápasu
Úvod zápasu vůbec nenapovídal tomu, že se hraje finále extraligy, obě mužstva začala opatrně a čekala, s čím příjde soupeř. Tento stav vydržel až do desáté minuty, kdy otěže zápasu uchopili do rukou Oceláři, a začaly se dít věci. Nejprve v úniku spálil dobrou šanci Václav Varaďa, chvíli nato se o dotlačení kotouče za brankovou čáru snažili hned tři Oceláři, z nichž měl nejlepší pozici Josef Hrabal. Jeho ránu ale Málek ukryl mezi betony.
Oceláře ale tyto úspěchy nijak neodradily od dalšího snažení a za další dvě minuty to přineslo ovoce v podobě první finálové branky. Před Málkem se totiž strhla skrumáž, ve které se nejlépe zorientoval třinecký snajpr Martin Růžička – 1:0. Domácí se prvním gólem ještě více nabudili, ale do přestávky se jim již další zářez přidat nepovedlo. Skórovat naopak mohli Vítkovičtí, protože se do dobré palebné pozice propracoval Juraj Sýkora, jenže Hamerlíka ani nadvakrát nepřekonal.
Po první přestávce jsme ale byli opět svědky třinecké nadvlády. Radek Bonk s Josefem Hrabalem sice ještě Málka v dobrých pozicích nepokořili, ovšem za několik okamžiků již mohli stejně slavit, protože od modré přesně napřáhl Lukáš Zíb, který tak zvýšil na dvoubrankový náskok. Vítkovice byly nepříznivým vývojem očividně zaskočeny a v obraně kupily jednu chybu za druhou. To nemohlo skončit jinak, než dalším gólem ze třineckých holí, o což se ve čtyřiadvacáté minutě postaral Martin Adamský, který dorazil Hrňův pokus.
Vítkovice se probraly až v polovině zápasu, kdy přišla obrovská šance pro Petra Vránu, jenže ten nedokázal třineckého brankáře překonat ani natřikrát! Ten samý hráč ale dostal šanci na reparát již za další čtyři minuty a tentokrát se nemýlil, když do poloodkryté brány doklepnul pokus Ctirada Ovčačíka. Snížený stav nabídnul zajímavou podívanou, kdy se konečně začalo hrát ve finálovém tempu.
V přehlídce pěkných hokejových akcí to ale byli znovu plejeři s dráčkem na prsou, kdo se radoval. Bylo to necelých pět minut po začátku třetí části, kdy se Třinci podařilo vsítit čtvrtou branku díky šikovnosti Jana Peterka, který přehodil Málkův beton.
Stav 4:1 již mohl vypovídat o tom, že zápas je rozhodnut, jenže zmýlená neplatí – Vítkovice dokázaly odpovědět hned za další minutu. Po chybě domácí defenzívy se totiž před Hamerlíka dostal Jiří Burger, který nejprve vymíchal Hamerlíka a poté za něj zasunul. Domácí ale již drama nepřipustili, v osmačtyřicáté minutě se totiž po pohledné kombinaci ještě trefil Radek Bonk, čímž zajistil bezpečný třígólový náskok. Vítkovice ještě v samém závěru dostaly příležitost dvojnásobné přesilové hry, ale skóre se již neměnilo.
Ohlasy trenérů
Pavel Marek (HCO Třinec):My jsme vstřelili první gól, což nás uklidnilo, pak jsme v přesilovce přidali další gól. Ani chvilku jsme nemohli Vítkovice podcenit, protože jsou hrozně nebezpečné, hlavně okolo branky. Mají tam šikovné hráče, umí si to nakrátko přihrát. Dnes jsme dostali zbytečné góly, které z toho utkání udělaly drama. Na to si musíme dát velký pozor a hrát pořád ostražitě a zlepšit to bránění okolo naší branky.
Mojmír Trličík (HC Vítkovice Steel):
Naše mužstvo zezačátku nebruslilo po té týdenní pauze a dlouho jsme se dostávali do toho, aby nám to trochu jezdilo. A když nám ty nohy nejezdily, tak jsme se dopouštěli chyb – třeba v přihrávkách, nebo ve faulech, což soupeř produktivně potrestal. Když jsme se dostali gólem naděje dostali zpátky do zápasu, tak po pauze ve třetí třetině jsme se dopustili hrubých chyb, které soupeř opět dokázal potrestat. Tím pádem zaslouženě zvítězil.
